České dráhy, a.s. Týdeník Českých drah - ŽELEZNIČÁŘ     



Jeden průšvih tentokrát s omluvou

Není to tak dávno, co jsem v našem týdeníku vyzýval železničáře k řádnému výkonu služby – viz „Železničářské svědomí“ v čísle 30/2004. Snažil jsem se v nich, respektive v nás všech, vyvolat pocit odpovědnosti ke své práci. Neuplynul ani měsíc a stalo se následující:

Dne 9. 9. 2004 vjel rychlík R 667 Junák, jedoucí z Plzně přes České Budějovice do Brna, na odbočce Kanclov na úzkorozchodnou trať Jindřichohradeckých místních drah. Odbočka Kanclov je úředním jazykem St. 5 železniční stanice Jindřichův Hradec. Stanice je pro železniční fandy zajímavá svou kolejovou splítkou.

Ptáte se: Co je na jízdě rychlíku tak divného, v čem je problém?

R 667 je rychlík ČD, a. s., a na soukromé dráze pana Šatavy nemá co pohledávat. Problém není v komerčním odbavení, ale v rozchodu kolejí. České dráhy udržují standardní rozchod 1435 mm, trať JHMD je úzkorozchodná, s rozchodem 760 mm. R 667 pochopitelně vykolejil – hnací vozidlo + 2 osobní vozy. Nikdo nebyl zraněn, škodu upřesňujeme, přibližuje se k částce 0,5 milionu korun. Zase drážní ostuda!

Ostuda o to větší, že k mimořádné události podobné jako vejce vejci došlo 29. února 2000. Jediný rozdíl je v čísle vlaku – tehdy manipulák, nyní rychlík. A příčina? Shodná. Signalista ohlásil správné postavení výhybky, která ve skutečnosti nebyla postavena pro zamýšlenou jízdu. Výhybka zůstala postavena po jízdě posledního vlaku 251 z úzkorozchodné trati. V té době bylo z důvodu banální poruchy zabezpečovacího zařízení zavedeno telefonické hlášení o volnosti a správném postavení vlakové cesty. R 667 odjížděl z Jindřichova Hradce na přivolávací návěst cestového návěstidla, taktéž signalista držel tlačítko PN odjezdového návěstidla stisknuté ještě v době, kdy viděl před sebou hnací vozidlo rychlíku 667. Pak již bylo na všechno pozdě. Signalistu polilo horko a chlad zároveň. Stačil ještě ohlásit do Jindřichova Hradce, k čemu došlo, a zhroutil se. Musel být na místě lékařsky ošetřen přivolanou lékařskou záchrannou službou. Zapůsobil pocit zodpovědnosti? Zřejmě ano, bohužel příliš pozdě!

Co jsem to jenom udělal?!? Zde musím objektivně konstatovat, že signalista nic nezapíral, nic si nevymýšlel, pouze požádal z důvodu rozrušení, aby bylo odloženo sepsání zápisu s ním na příští den. Bylo mu vyhověno, a protože se o případ od samého počátku zajímala Policie ČR, bylo mu již druhý den sděleno, že je s ním zahájeno trestní stíhání pro podezření z obecného ohrožení. Následně do protokolu uvedl, že si je vědom svého selhání, že nezkontroloval správné postavení výhybky, alkohol nepožil, měl rodinné starosti se zdravotním stavem manželky…

Tady případ obvykle pro nás, železniční vyšetřovatele, končí. Tentokrát je tomu jinak. Signalista nás požádal o zprostředkování omluvy všem cestujícím a železničářům:

Věřte mi, nechtěl jsem nikomu ublížit. Nehoda mne moc mrzí. Neudělal jsem to schválně. Znám svoje povinnosti a sám si nedovedu vysvětlit, proč jsem selhal. Vím, že jsem způsobil problémy cestujícím, vím, že jsem vrhl nepříznivé světlo na své kolegy i nadřízené v železniční stanici Jindřichův Hradec a vlastně na celou dráhu. Jsem z toho smutný a nešťastný. Omlouvám se Vám všem!

Nemám co dodat. Kéž bych podobných smutných článků mohl psát co nejméně.

Robert Drozda, přednosta regionálního inspektorátu bezpečnosti práce v Plzni