|
Týdeník Českých drah - ŽELEZNIČÁŘ |
|
|
Na trati Železný Brod – Tanvald ve Spálově se dne 25. 8. 1990 stala vážná železniční nehoda. V nepřehledném úseku tratě se čelně střetl nákladní vlak, jedoucí od Tanvaldu, s protijedoucím osobním vlakem 6302 od Železného Brodu.
U osobního vlaku se vzňal motorový vůz. Následkem nehody přišlo o život 14 lidí. Na místě nehody jsou vepsána jejich jména: Brychoiová Věra 68 let, Ferenciová Jitka 46 let, Černoch Martin 24 let, Homolka Richard 36 let, Janatová Jaroslava 39 let, Janata Jaroslav 35 let, Janata Jaroslav 14 let, Janata Martin 12 let, Nožka Josef 63 let, Sál Miroslav 27 let, Šourková Zdeňka 69 let, Svatý Karel (vlakvedoucí os. vlaku) 46 let, Vraštil Eduard (strojvedoucí os. vlaku) 29 let, neznámá žena 68 let.
Den před patnáctým výročím této tragické události zástupci generálního ředitelství Českých drah, a. s. – ředitel odboru řízení provozu a organizování drážní dopravy Ing. Jaromír Kadlec společně s vedoucím Regionálního centra provozu Pardubice Ing. Slavojem Halbrštátem – a náměstek uzlové železniční stanice Turnov Jiří Bubák položili na památku obětem k pomníčku květinový věnec.
Ve 12.57 hodin dne 25. srpna se sešlo na místě nehody, u mostu přes řeku Kamenici, přibližně 20 lidí. Dostavili se zástupci odborové organizace Federace strojvůdců (Provozní pracoviště Tanvald), zástupci OSŽ uzlové žst. Liberec – pracoviště Tanvald a přijeli i někteří příbuzní obětí a účastníci nehody. Bylo to hrozné, nikdy na ty chvíle nezapomenu, uvedla paní Dvořáková, která měla ve vlaku sedmiletou dcerku a také svoji sestru. Naštěstí obě nehodu přežily. Sestra se po nehodě delší dobu léčila, protože měla pohmožděnou páteř. Z vlaku doslova vylétla, to snad bylo její štěstí. Možná by tam uhořela. Hledala jsem poté obě dvě v nejbližších nemocnicích, než mi řekli, kde vlastně jsou. Sestru odvezli do Jablonce a dcerku do Semil. Dcera Andrea měla tržné rány. Prý to přežila jen zázrakem, …díky tomu, že jí to po nárazu hodilo ve vlaku pod sedadlo. Měla jít ten rok v září poprvé do školy. Do první třídy pak mohla nastoupit až v lednu, po léčení. Ještě dlouho se pak bála jezdit vlakem, říká paní Dvořáková, bývalá zaměstnankyně žst. z Kralup nad Vltavou. Na místo nehody přišel i sedmdesátiletý tatínek strojvedoucího osobního vlaku pan Vraštil, jehož syn Eduard nehodu nepřežil. U památníčku se ve čtvrtek 25. 8. shromáždili i kolegové železničáři. Eda byl velká osobnost. Běhy a sportovní akce, které pořádáme, připomínají i Eduardův životní koníček. Tím byl sport, připomíná předseda základní organizace FS Tanvald Jan Zahula, jenž sobotu 27. 8. běžel 5. ročník amatérského vytrvalostního běhu – Memoriál obětí u Spálova. Ve své kategorii (veteránů nad 50 let) doběhl jako první a celkově se v tomto vytrvalostním běhu z Tanvaldu do Spálova umístil třetí.
U pomníčku položili věnec (zleva) Ing. Jaromír Kadlec, Ing. Slavoj Halbrštát a Jiří Bubák.
Foto: AUTORKA