|
Týdeník Českých drah - ŽELEZNIČÁŘ |
|
|
Pro vydání Železničáře, rozšířená o sváteční nebo prázdninovou přílohu, připravuje redakce vždy seznámení s nejrůznějšími pracovišti výkonných jednotek v jednotlivých regionech. V minulém rozšířeném (vánočním) vydání jsme navštívili správy dopravní cesty, dnes jsme zvolili depa kolejových vozidel a vybrali jsme Českou Třebovou, Ostravu, Prahu a Ústí nad Labem. O těchto DKV si můžete přečíst v dnešním vydání.
Technik defektoskopie elektromechanik Miroslav Doudera u počítače vzácného
přístroje, který „umí“ zkontrolovat dutou nápravu tím, že ji „prosvítí“.
Pražské depo zadávalo čištění už v roce 1993
Depo kolejových vozidel Praha vzniklo postupně spojováním různých výkonných jednotek: lokomotivních dep Praha střed – později Masarykovo nádraží, Vršovice, Smíchov, Libeň horní, vozového depa Praha a dalších. V dnešní podobě existuje DKV Praha od 1. 7. 2004, kdy pod sebe vzalo část depa Česká Třebová, Ústí nad Labem a Louny, a stalo se celkem, který měl v té době 2776 zaměstnanců.
Obvod působnosti, ve kterém zajišťuje provoz železničních kolejových vozidel, vymezuje Čáslav, Kutná Hora, Kolín, Nymburk, Mladá Boleslav, Mělník, Všetaty, Kralupy n. Vlt., Brandýs nad Labem, Kladno, Čerčany, Sedlčany, zhruba asi padesátikilometrový okruh kolem Prahy. DKV Praha je co do počtu zaměstnanců a výkonů druhým největším depem na síti po DKV Ústí nad Labem. V počtu strojvedoucích ale vede Praha.
 Vrchní přednosta DKV Praha Ing. Václav Sosna |
Po sloučení DKV šlo o to snížit náklady především sloučením některých funkcí a tím snížení stavů a zvýšení produktivity práce. K 28. 2. 2006 máme 2218 zaměstnanců, tedy úspora 558 lidí při zajištění stejných výkonů, ba naopak – při vzrůstajícím kilometrickém proběhu.
V celkovém stavu zaměstnanců jsme u správkařů i strojvedoucích mírně pod tabulkovým stavem.
Depo Praha je depo především osobní dopravy, příměstské, rychlíkové a dálkové IC, EC, SC. Naše vozy jezdí takřka po celé Evropě. I hnací vozidla jezdí denně za hranice: Slovensko, Polsko, Německo.
Pro dálkovou dopravu máme 45 tlakotěsných moderních vozů s maximální rychlostí 200 km/h, máme deset rovněž moderních restauračních vozů, o tyto vozy je po Evropě zájem. Není to levná záležitost: restaurační vůz od firmy Siemens přijde na 70 milionů korun. Průměrná cena ostatních vozů je kolem 40 milionů korun.
Měli bychom dostat dalších 25 vozů, které by měly být vyrobeny firmou Siemens v Praze na Zličíně, už na ně čekáme, mezi nimi by měly být i lůžkové vozy.
Z provozu našich osobních vozů po Evropě je čistého zisku asi 100 milionů korun za rok.
Osobní vozy a elektrické jednotky se udržují a deponují na Odstavném nádraží Praha jih, kde je i vedení DKV. ONJ je dlouhé asi 5 km, celkem má asi 30 km kolejí, jsou tu dvě haly, 512 a 518. V té druhé jsou vymezeny dvě koleje pro pendolina a výhledově pro řadu 471. Tyto dvě koleje jsme opatřili i trolejí, která je pro řadu 680 nezbytná – bez trakčního napětí jsou pendolina „mrtvá“ a nelze na nich nic měřit ani opravovat.
Tu halu jsme pro tyto účely upravili, jsou tam nově udělané podlahy, opraveny prohlížecí kanály a různá technická zařízení, je tam samozřejmě i odsávání vakuových záchodů ve vozech. Do haly se vejdou skoro dvě pendolina, skoro říkám proto, že asi dvacet metrů jednoho zůstává venku. I s tím jsme si ale poradili, použili jsme plastové pásy, které brání úniku tepla.
DKV Praha má jako jediné depo Českých drah zvláštnost. Přímo v jeho stavu nejsou jen zaměstnanci odvětví 12, ale i odvětví 11, tedy řízení dopravy. Od 1. dubna 2004 má depo 10 výpravčích, dozorčí provozu, posunovače, dnes celkem 120 lidí. Za tu dobu nenastaly žádné zásadní problémy a funguje to po všech stránkách dobře.
DKV Praha má tři provozní jednotky, ONJ Praha, Vršovice a Kolín a pět provozních středisek: Čerčany, Mladá Boleslav, Kralupy n. Vlt., Libeň, STP (Stanice technických prohlídek) Praha. Těm je potom dále podřízeno 17 provozních pracovišť.
Na konci loňského roku zaměstnávalo DKV Praha 1123 strojvedoucích, 151 vozmistrů, 519 opravářů, 117 dopravních zaměstnanců,182 ostatních profesí a 284 technicko-hospodářských pracovníků; celkový stav tedy byl 2376 lidí.
Mezi hnacími vozidly najdeme stejnosměrné lokomotivy (řady 141, 162, 150 a 151), dvousystémové pouze 372 a jednu 371. V lokotraktorech převažují řady 714, 742 a 751, v motorových vozech 810, 809 a 854. V elektrických jednotkách disponuje DKV Praha řadami 451–33 (72 vložených vozů), 452–9 (17 vložených), 470–2 (6 vložených) a 471–19 (vložených a řídicích). K tomu sedm pendolin a celkem 700 osobních vozů.
Máme i historické lokomotivy, říká Ing. Sosna, čtyřkolák, 434.2186 a albatros 498.022. Jsou v pořádku, v provozním stavu, jezdí letní plánované jízdy, dělají nám reklamu na různých mimořádných akcích. Patří to k historii firmy, jsem rád, že ty mašinky máme, i když je třeba říct, že známá Líza z Lysé nad Labem musela odejít, protože bychom to všechno „neutáhli“.
K těm pendolinům chci jen říct, že jsme si „užili“ ty první tři měsíce provozu, nebyly to jednoduché dny, ale už o tom bylo řečeno a napsáno dost, tak se k tomu nechci vracet. Jen snad to, že doufáme a věříme, že bude všechno pokračovat dobře a že se přes léto upraví i ty drobnosti, které se v zimním provozu objevily. Připravili jsme podmínky, aby na tom technici Alstomu mohli bez problémů pracovat.
DKV Praha bylo prvním depem na ČD, kde začali zadávat čištění vozů soukromým firmám. Zeptali jsme se na zkušenosti:
Dnes jsme hodnoceni za plnění hospodářského výsledku. Tedy náklady. Jedním ze směrů, jak je snížit, je dodavatelský způsob některých činností, především tam, kde to může přinést finanční efekt, tedy tzv. outsourcing. V depu Praha byla udělána už v roce 1993 smlouva s dvěma firmami, které nám čistí vozy už 13 let. Dostalo to určitá pravidla a je i vidět na kultuře cestování, že se za tu dobu posunula k lepšímu.
Hned v polovině roku 2004, kdy se DKV Praha rozšířilo, jsme začali pracovat i na převedení čištění vozů pod soukromého dodavatele v Kolíně, v Nymburce, v Kralupech a v Mladé Boleslavi. V roce 2005 jsme dostali povolení k vyhlášení výběrového řízení a od 1. listopadu 2005 celé DKV Praha zadává čištění dodavatelsky. Proběhlo to bez zásadních problémů, jsou to opět dvě firmy, což je důležité kvůli konkurenci a vyváženosti. Není to monopol a to nám pomáhá při vyjednávání přiměřených podmínek.
Jenom pro představu: celkové náklady byly dříve 12 milionů; ve výběrových řízeních se nám podařilo „vysoutěžit“ 4,3 milionu korun. Domnívám se, že je to správný směr ke snížení vlastních nákladů, což ovšem neplatí jen u čištění.
Značné škody způsobují v DKV Praha vandalové a sprejeři. Na ONJ dokonce kdosi před časem založil požár dvou pantografových jednotek. Dá se proti tomu něco dělat?
Už od začátku jsme si vytyčili směr úspor: snížit ztráty způsobené vandaly, zloději kovů, bezdomovci, kteří zvláště v zimě s oblibou „bydlí“ ve vagonech. To není vůbec jednoduché, zvláště s ohledem na naši současnou legislativu; přesto se něco dělat dá.
Ztráty jdou do milionů korun za rok, tudíž je na místě investovat do ochrany a ostrahy objektů. Když jsem přišel na ONJ, měla na starosti ostrahu firma Červeňák, ke které jsme měli vážné výhrady. Po výběrovém řízení jsme vybrali firmu Černý šerif, která funguje lépe, ale při současné rozloze nemůže ohlídat všechno.
Velmi vítám, že představenstvo a. s. ČD rozhodlo o vybudování oplocení celého areálu ONJ, je to přes 6 km plotu a může to stát kolem 6 milionů korun. Ale protože plot, který by měl stát už v polovině letošního roku, bude bytelný a doplněný kamerovým systémem, doufám, že ztráty se razantně sníží. Ostraha se psy také nedovolí bezdomovcům zabydlet se ve vagonech, i když třeba přijedou v soupravě.
Kolik je ve vašem depu odborových organizací?
V DKV Praha je 26 odborových organizací, to znamená, že projednávání čehokoli není jednoduché. Pokud to jde, snažím se chodit často mezi odboráře, zvláště mezi ty nejvýznamnější: OSŽ a Federace strojvůdců. Především je třeba ctít kolektivní smlouvu, ale i jinak, i když názory mohou být různé, vždycky musíme najít řešení.
Před námi jsou Velikonoce a s nimi zvýšená osobní doprava a také nějaké parní jízdy. Jak jsou na ně v DKV Praha připraveni?
Na zvýšené nároky o svátcích jsme zvyklí, není to poprvé a budeme se snažit splnit dané požadavky. O dvou párničkách už jsem se zmínil, kromě nich ale máme historické vagony, staré „dřeváky“ – „rybáky“. Všechno se to dnes odvíjí od finanční stránky. Když chce někdo nostalgickou jízdu, zajistíme ji tak říkajíc na klíč, ale bude to něco stát. A není to zase až tak málo.
Jaké byly největší provozní problémy v poslední době?
Odpovídá Miloš Klofanda, vedoucí provozu DKV: Snížili jsme počet vozidel podle předpisu V 1 – a potýkáme se s plněním turnusových potřeb. V příměstské dopravě je na vině poměrně vysoké správkové procento u řady 471. Máme problémy i s plněním turnusových potřeb na tzv. německém provozu.
Co vás v provozu potěšilo?
Odpovídá Vít Mareš, provozní náměstek: Radost nám dělají tzv. červené vozy, tedy vozy s max. rychlostí 200 km/h, máme jich 45, a přestože podstupují pravidelnou zákonnou údržbu, dennodenně vyjíždějí spolehlivě a bez problémů. Dobrý pocit mám z německé vozby, kdy po počátečních problémech na lokomotivách řady 371 ji zvládá naše depo velmi dobře jak po stránce správkařské, tak provozní. Pochválit musím i naše strojvedoucí, kteří zvládli pendolina a za tři měsíce ostrého provozu nabrali spoustu zkušeností.
Stará myčka vozidel už nevyhovuje. Připravuje se nová?
Jan Střelka, náměstek pro investice: Dosavadní třicet let stará myčka funguje, ale myje jen boky vozů, střechy a spodky neumí a nemůže mýt ani nové soupravy řady 471 a 680. Po loňském jednání rozhodl generální ředitel ČD Ing. Bazala, že nová myčka tady bude stát v co nejkratším termínu, což by mělo být do konce letošního roku. Bude stát na místě současné myčky, její tubus bude delší o 25 m, aby vyžadovaná technologie měla dost místa. Bude moci mýt moderními způsoby všechny lokomotivy a soupravy kromě lokomotiv s ochozem (742).
Současně se stavbou myčky, která bude mít trochu jiný úhel kolejí, se musí přestavět i kolejiště a budou se upravovat i tzv. sanitární koleje, kde bude také odsávání WC, jako v hale 518. Myčka bude fungovat i do teploty minus 10 stupňů, u samostatných vozidel až do minus 25 stupňů Celsia. Dosavadní byla v mrazu nepoužitelná. Její kapacita bude asi 265 vozidel za 24 hodin.
Stručný pohled na ekonomiku depa:
Ing. Milan Trojánek, ekonomický náměstek: Hlavní ekonomický ukazatel depa je limit nákladů na hlavní činnost, který se pohybuje bez odpisů ve výši 1,652 miliardy korun. Dalším ukazatelem je stav zásob, obrátka zásob a pro zaměstnance jsou nejzajímavější mzdové prostředky, řízené odborem 10 GŘ ČD. V současné době zatím rozpis nemáme; nový katalog a změna tarifních stupňů trochu celou mzdovou hierarchii „naboural“ a bude nějakou dobu trvat, než se to srovná, abychom vyhověli katalogu i ustanovením kolektivní smlouvy.
Jaké jsou problémy v opravárenství?
Zbyněk Husa, vedoucí oprav vozidel: Povedlo se vybudovat některé nezbytné technologie, např. napájení všech napětí podle UIC, v Libni máme hříž k vyvazování dvojkolí a podvozků, což dnes nemají ani někteří soukromí opravci. U některých vozidel nám chybějí dílenské opravy, takže jsme nuceni to řešit neplánovanými opravami, které nám zvyšují náklady.
V hale 518 máme unikátní nedestruktivní defektoskopické zařízení na diagnostiku dutých náprav rentgenovým zářením. Od 31. ledna 2006 máme pro toto zařízení i homologaci pro DB, můžeme na něm tedy oficiálně proměřovat i nápravy německých vozidel.
A na závěr jsme se ptali: Jak strávíte letošní Velikonoce?
Ing. Vít Mareš, provozní náměstek: Na svátky jsem ještě nepomyslel, ale budou pěkné…
Zbyněk Husa, vedoucí oprav vozidel: Zatím nevím, ale když to vyjde, pochodím si po kopcích.
Ing. Václav Sosna, vrchní přednosta: Doufám, že je prožijeme v klidu, pendolina nás nebudou zlobit, takže budeme moci oslavit Velikonoce v rodinném kruhu.
Jan Střelka, náměstek pro investice: Já už vím, že budu mít pracovní pohotovost, takže budu doma ve střehu očekávat, co se bude dít.
Ing. Jan Větrovský, organizačně správní oddělení DKV: Ing. Milan Trojánek, ekonomický náměstek: Doufám, že už bude skutečně jaro a že budu moci dělat něco užitečného na zahrádce. Miloš Klofanda, vedoucí provozu: Na Velikonoce budu prostě „jen“ doma.
Zdeněk Vojta, četař údržby pendolin: Pokusím se být doma, ale pravda je, že většinou mám práci tady…
Miroslav Doudera, defektoskopický technik: Velikonoce budu mít pracovní, máme nový byt, a tak svátky budou vhodnou příležitostí, jak něco udělat.
V hale 518 je vzorně uklizeno, že by se dalo, jak se říká, z podlahy jíst. Tady se provedly na pendolinech i předběžné úpravy, než je definitivně udělá výrobní firma: aby hadice od WC do jímky pod vozem nezamrzaly, opatřili je v DKV Praha prozatímní izolací.
Foto: IVO ŠTECHA (3x)