Týdeník Českých drah - ŽELEZNIČÁŘ

Dnešním článkem bych chtěl všechny pozvat k návštěvě západočeského lázeňského města Jáchymova. Turisticky zaměřeným čtenářům doporučuji návštěvu spojit s pochodem po zrušené trati spojující Jáchymov se stanicí Ostrov nad Ohří, ležící na trati bývalé Buštěhradské dráhy z Chebu do Chomutova.

Místní dráha Ostrov–Jáchymov byla v září 1895 koncesována městu Jáchymov, které její výstavbou pověřilo podnikatelství staveb E. Gross z Vídně. S ohledem na horský charakter dráhy bylo jasné, že stavba trati bude finančně náročná, a proto se uskutečnila s finanční podporou Země české. Provoz, který zajišťovaly c. k. rakouské státní dráhy za paušální poplatek 27 tisíc korun ročně, byl slavnostně zahájen 21. prosince 1896. Bohužel další historie dráhy už je méně radostná.

Potíže s provozem

Nepříznivé sklonové poměry byly příčinou mnoha provozních potíží. Nedodržování už tak dost dlouhých jízdních dob (přes 30 minut) zase nahrávalo silniční konkurenci. Zkoušky motorových vozů, probíhající na trati na konci dvacátých let 20. století, nebyly úspěšné, a proto došlo v únoru 1934 k zastavení osobní dopravy a vlaky byly nahrazeny autobusy ČSD. Záchranou pro železniční trať měla být její plánovaná elektrizace.

Osobní dopravu však obnovily až německé říšské dráhy DR v roce 1941, avšak jen do května 1945. Tehdejší ČSD se přikláněly ke zrušení tratě a po válce osobní dopravu neobnovily. Nakonec k znovuzahájení osobní dopravy došlo od 7. října 1946, ne však na dlouho. V Jáchymově a blízkém okolí vypukla „uranová horečka“ a nově ustanovený národní podnik Jáchymovské doly převzal objekty bývalé tabákové továrny, odkud se začala odvážet uranová ruda. Pro její nakládku se brzy začaly využívat i koleje v Horním Žďáru a Ostrově a ve Vykmanově byla zřízena vlečka do úpravny rud.

Lokálka do Jáchymova pěla už svou labutí píseň, i když denně na trať vyjíždělo jedenáct párů osobních vlaků doplněných o tři páry nákladních a šest vlečkových vlaků. Osudnou ranou se pro dráhu stala souběžná silniční komunikace, vedoucí mezi Ostrovem a Horním Žďárem. Ta v poválečném období přestala kapacitně dostačovat stoupajícím nárokům a musela být rekonstruována. Rekonstrukci a rozšíření bránila právě těsná blízkost drážního tělesa, proto z tohoto důvodu bylo vládním usnesením nařízeno zrušení provozu na trati a její snesení v úseku Dolní Žďár–Jáchymov. Zbytek zůstal sloužit jako vlečka nejprve pro doly, později pro strojírenský závod ŠKODA Ostrov.

Historie Ostrova

Ostrov (původně Schlackenwert) byl založen pravděpodobně v prvním desetiletí 13. století Slávkem z rodu Hrabišiců. Městem je zmiňován v privilegiu Jana Lucemburského z roku 1331. Město bylo obehnáno hradbami se třemi věžovými branami a řada ničivých požárů jeho charakter několikrát změnila. Dnešní vzhled starého města určila především stavební činnost po posledním velkém požáru v roce 1866.

Ostrov, Přemyslem Otakarem II. začleněný mezi královská komorní města, se v 15. století stal městem poddanským, majetkem hrabat Šliků. Po nich až do roku 1918 patřil velkovévodům z Toskany. Toto století formovalo především vnější vzhled měšťanských domů a radnice. Znamenalo také počátky průmyslového rozvoje města (huť, později továrna na lepenku a roku 1873 založená porcelánka). Rok 1945 znamenal pro město i kraj rozsáhlé změny. Nastal příliv nových, českých obyvatel.

V bezprostřední blízkosti starého Ostrova vyrostlo velké sídliště, jehož koncepce dokládá architektonické tendence padesátých let. Jeho výstavbu podnítil především rozmach těžby uranových rud na Jáchymovsku. Historické jádro města bylo v roce 1992 vyhlášeno městskou památkovou zónou.

Začátek dráhy

Ale nyní už se vydejme na cestu. Nástupiště pro vlaky do Jáchymova se v Ostrově nacházelo před staniční budovou. Donedávna byly na této koleji odstavovány různé traťové mechanismy používané při rekonstrukci a elektrizaci tratě Karlovy Vary–Kadaň. Trať stoupá, napravo nás doprovází okrajová městská zástavba, po levé straně máme jako na dlani kolejiště stanice a za ní ležící teplárnu. V km 0,9 se kolej odklání doprava, nalevo můžeme spatřit významnou historickou památku – ostrovský zámek.

Zámek vznikl přestavbou starších objektů na přelomu 15. a 16. století na renezanční zámek – rodovou rezidenci ostrovské větve hrabat Šliků. V letech 1685 až 1690 nechal Julius František, vévoda Sasko-lauenburský před původním šlikovským zámkem přistavět zámek nový, takzvaný lauenburský a původní šlikovský byl po požáru roku 1691 upraven jako vedlejší zámecké křídlo. Velmi zajímavý je i zámecký park založený roku 1625 Juliem Jindřichem. V budově bývalého letohrádku v zámeckém parku je dnes umístěna galerie výtvarných umění.

V km 1,3 (od středu staniční budovy) se nacházela zastávka Ostrov, jejíž budova z roku 1914 se dochovala nalevo od koleje. Následuje přejezd se světelným zabezpečovacím zařízením, trať teď prochází po okraji města, lemována po levé straně řadou obchodních center a napravo zástavbou sídlištního typu. Z těchto míst je to velice blízko do centra města – na Mírové náměstí, kterému dominuje Dům kultury postavený v letech 1954 až 1955 podle projektu akademického architekta Jaroslava Krauze a Ing. arch. Josefa Sedláčka.

Vraťme se ale zpět na železniční trať. Před námi se začínají rýsovat lesnaté vrcholky Krušných hor, včetně nejvyšší hory Klínovce s nadmořskou výškou 1244 metrů a typickou siluetou televizního vysílače, vybudovaného v šedesátých letech. V km 2,7 odbočuje úvratí napravo vlečka Ferony. Musíme dbát zvýšené opatrnosti, protože procházíme místem výstavby silničního obchvatu kolem města.

Dolní a Horní Žďár

U vlečky se v km 3,1 nacházela jednokolejná zastávka Dolní Žďár (dříve Dolní Brand). Zhruba po čtyř stech metrech vlečková kolej opustí původní těleso a odkloní se doprava do strojírenského závodu ŠKODA Ostrov. V roce 1946 bylo v Horním Žďáru zřízeno dopravní středisko Jáchymovských dolů, jehož areál byl později využit při výstavbě strojírenského závodu. Od roku 1960 se v něm vyráběly především trolejbusy, jejichž výroba byla bohužel již ukončena. V blízkosti továrny ŠKODA se nacházela úpravna uranových rud, jejíž dominantu tvořila dodnes stojící tzv. Rudá věž, sloužící jako drtírna rudy. Pracovali zde především vězni z tábora nucených prací, zřízeného v roce 1951 ve Vykmanově.

Po původním tělese vede ještě krátce asfaltová stezka, ale další část trasy při průchodu obcí musíme absolvovat po dosti rušné silnici. Z areálu Škodovky v Horním Žďáru vedla do Jáchymova od roku 1963 asi šest kilometrů dlouhá zkušební trolejbusová trať. Snad každého musí napadnout myšlenka, proč tato trať nebyla prodloužena do Ostrova a proč trolejbusy nemohly přispět k odlehčení zdejší přetížené komunikace.

Před koncem obce železniční trať přecházela na druhou stranu Jáchymovského potoka po dodnes dochovaném mostku. Za ním, v km 5,4, byla vybudována zastávka s nákladištěm Horní Žďár (dříve Horní Brand) s jednou dopravní, ale i manipulační a také kusou kolejí. Do dnešní doby se v bývalé zastávce dochovala přestavěná budova strážního domku. Za Horním Žďárem opustila trať silnici a stoupala po úbočí lesnatého kopce, přičemž stoupání zde dosahuje až padesát promile!

Cestu lesem vysoko nad silnicí si ale rozhodně nenechte ujít. V tomto úseku se dochovala řada umělých staveb – mostky, klenuté propustky a vrcholem cesty je osmnáct metrů dlouhý tunel. Ocelová mostovka z mostu před tunelem byla sice před lety snesena, ale my můžeme dál pokračovat po poměrně vyčištěném tělese, které postupně přechází v promenádní stezku.

Závěr cesty v Jáchymově

Vlevo, na opačné straně údolí, spatříme budovu Radium paláce, postavenou v letech 1911 až 1912. Ale to se již blíží konec naší cesty. V místech parku s lavičkami se v km 8,0 nacházela tříkolejná konečná stanice St. Joachymsthal, neboli Jáchymov, kde bylo vybudováno zázemí pro zdejší lokomotivy. Ze stanice pokračovala traťová kolej v podobě pět set metrů dlouhé vlečky do tabákové továrny, kam se přepravovalo především uhlí a surový tabák. Těleso vlečky je dobře průchozí, takže se po něm dostaneme až před objekty bývalého závodu Tesla. V areálu tabákové továrny byla v roce 1908 zřízena dokonce krátká elektrická úzkorozchodná dráha o rozchodu 700 mm.

A kam dál? Jáchymov je velice zajímavým městem s bohatou historií, proto doporučuji sejít od nádraží dolů do lázeňské čtvrti a vydat se po hlavní silnici nahoru na náměstí. Vaší pozornosti by neměl například uniknout objekt Královské mincovny, postavený Ferdinandem I., sloužící po staletí jako budova Báňské a hutní správy (dnes muzeum), pozdně gotický kostel sv. Jáchyma a samozřejmě také renezanční budova radnice, ve které se nachází také městské informační centrum. Celá řada měšťanských domů na náměstí je zdobena zajímavými kamennými portály z období rozkvětu města v 16. století.

K návštěvě lákají i zbytky Šlikovského hradu Freudenstein, v jehož sklepeních byly pravděpodobně prováděny první pokusy ražby stříbrných mincí – později proslulých tolarů. V Jáchymově působil jako lékař Georgius Agricola (1494 až 1555), autor Dvanácti knih o hornictví a hutnictví. Jáchymov byl vždy především místem těžby stříbra. Až koncem 18. století se začíná rozvíjet i těžba tzv. smolince – uranové rudy a po zastavení výroby stříbra v roce 1871 došlo v prostoru dnešního parku před Radium palácem ke zřízení továrny, specializující se na výrobu uranových barviv. V odpadu z výroby bylo manžely Curieovými v roce 1898 poprvé izolováno polonium a radium. V roce 1932 přešly uranové doly do majetku státu a výroba radia se stala jeho monopolem.

Největší vzestup zaznamenala hlubinná těžba uranu po skončení 2. světové války. Vrchol zaznamenala těžba v letech 1955 až 1957, ukončena byla v roce 1964. Slavnou i méně slavnou hornickou minulost města připomíná těžní věž šachty Svornost, která zabezpečuje čerpání termálních radioaktivních vod pro lázeňské účely. Nedaleko jámy Svornost se nachází štola Vysoká jedle, o jejíž částečné zpřístupnění usiluje v rámci budování hornického skanzenu spolek Barbora. Zajímavá je i naučná stezka „Jáchymovské peklo“, připomínající stinnou stránku poválečné těžby uranu – zneužití politických vězňů k práci v uranových dolech.

Dobrý dojem z návštěvy města vám může pokazit snad jen zchátralý stav některých objektů, obývaných poněkud méně přizpůsobivými občany. Spojení autobusy zpět do Ostrova nebo do Karlových Varů je bezproblémové, a to i o sobotách a nedělích. Zdatnější turisté se pak z Jáchymova mohou vydat po modré značce na 1028 metrů vysoký Plešivec nebo po zelené značce do dalšího hornického městečka Boží Dar. Lákavá může být i návštěva Klínovce, na který vede od roku 1965 sedačková lanová dráha, překonávající převýšení 426 metrů. Její dolní stanice leží v údolí Jáchymovského potoka pod Černým vrchem, asi tři kilometry od středu města.

Prameny:
Místní dráha Ostrov–Jáchymov
(L. Čada, M. Kunt, R. Sedláček, J. Strnad)
a Turistický průvodce Karlovarský kraj
(S. Burachovič, J. Kolečko)

MICHAL ROH

Vrcholem turistické cesty je osmnáct metrů dlouhý tunel před Jáchymovem.
Foto: AUTOR