Týdeník Českých drah - ŽELEZNIČÁŘ

Krušnohorské městečko Vejprty leží na hranici se sousedním Saskem. Státní hranici tu tvoří říčka Polava, na jejímž druhém břehu leží německý Bärenstein. Vejprtská nádražní budova dosahuje úctyhodných rozměrů. Budovy na nádraží, kam vede železniční trať 137 z Chomutova, jsou dnes většinou opuštěné, ale bývaly doby, kdy stanice překypovala životem a dopravním ruchem.

Počátky železnice jsou spjaty s dynamickým rozvojem železniční dopravy v Podkrušnohoří na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 19. století. Trať vedoucí z Chomutova přivedla v roce 1871 do Vejprt, přes horské svahy a hřebeny, společnost Buštěhradské dráhy. Prvního srpnového dne následujícího roku bylo dáno do užívání zdejší nádraží jako jediný česko­saský společný projekt Buštěhradské dráhy a Společnosti pro výstavbu železnice Annaberg–Vejprty.

Nádraží, kde sídlil i společný celní úřad, se od prvních okamžiků své existence stalo čilým místem mezinárodní výměny zboží. Přímé napojení na rozsáhlou železniční síť v Německu usnadňovalo podmínky exportu a významnou měrou přispívalo k rozvoji vejprtského průmyslu, který na přelomu 19. a 20. století změnil vzhled města.

Železniční stanice Československých státních drah, představující v téměř čistě německém prostředí města jeden ze symbolů nenáviděné republiky, se v roce 1938 stala předmětem několika útoků henleinovských pomahačů nacismu. Při jednom z nich byl dokonce postřelen do krku český četnický praporčík Václav Vítkovec. Tyto události předznamenaly smutný konec vejprtského nádraží, k němuž došlo po skončení druhé světové války.

Konkrétně 5. prosince 1945 byla přerušena železniční doprava s Německem, respektive ve zdejší sovětské okupační zóně se z významné železniční přechodové stanice stalo nádraží „na konci světa“. Nicméně v roce 1994 byla železniční doprava mezi Vejprty a Annabergem obnovena, ale návrat jejího bývalého postavení a intenzity dopravy není příliš pravděpodobný.

Přesto opusťme minulost a podívejme se krátce do současnosti. Historická budova vejprtského nádraží dostává dnes novou střechu a fasádu. Oprava v hodnotě 3,5 milionu korun je financována z prostředků Evropské unie a je jen škoda, že se nové fasády dočká jen část z pěti traktů nádražní budovy. Celá stavba si určitě zaslouží nejen opravu, ale také celkové oživení, včetně tratě samotné. Jak se vše bude vyvíjet dál, to napoví až budoucnost.

(KL)