![]() |
T�den�k �esk�ch drah - �ELEZNI��� |
![]() |
![]()
Ing. Jan Paroubek
|
V prvn� polovin� 90. let jste pracoval na gener�ln�m �editelstv� �D, a. s., odboru kolejov�ch vozidel. Dnes jste v �ele tohoto odboru. Jak� jste zaznamenal nejv�znamn�j�� zm�ny po sv�m n�vratu na G�?
Zmi�ovanou dobu od konce 80. let a� po p�elom tis�cilet� jsem str�vil jako strojvedouc� v DKV Praha. ��m jsem star��, t�m v�c mi ta l�ta spl�vaj�. Tak�e sp�e tu��m, �e na gener�ln� �editelstv� �D jsem p�e�el na p�elomu let 1999 a 2000. P�esn� bych musel tro�ku hloub�ji zavzpom�nat. A vr�til jsem se zp�t po necel�ch t�ech letech. T�ch zm�n p��li� mnoho nebylo. V oblasti kolejov�ch vozidel se jednalo hlavn� o od�len�n� �D Carga a s t�m spojen� sn�en� po�tu DKV. Naopak p�ibyla nov� problematika plynouc� ze vztahu �D, a. s., a �D Carga. Pozitivn� m� p�ekvapil v�voj v mezin�rodn�ch vztaz�ch, kde se po rozvoji spolupr�ce s n�meck�mi dopravci d�le �sp�n� pokra�uje i s ostatn�mi okoln�mi zem�mi. Bohu�el, sp�e negativn� mus�m hodnotit v�voj ve vozidlov�m parku, hlavn� v z�vislosti na nedostatku finan�n�ch prost�edk�, kter� se na vozidlech dost podepsal.
M��ete stru�n� charakterizovat stav parku kolejov�ch vozidel, kter� z�stal po od�len�n� Carga �matce�, tedy pro osobn� dopravu?
�D Cargo si vcelku logicky vzalo pouze to, co pot�ebovalo k zaji�t�n� vlastn�ho provozu. Prvn� m�s�ce provozu �D Carga umo��uj� ud�lat drobn� korekce mezi p�vodn�mi p�edstavami a zji�t�nou skute�nost�, tak�e p�edpokl�d�m n�kolikakusov� prodeje jak sm�rem od akciov� spole�nosti do Carga, tak obr�cen�. N�sledn� budeme muset ud�lat podobn� �ez ve vozidlech i v �D, a. s. Pokou��me se nyn� podrobn�ji specifikovat sv� pot�eby i s ohledem na p�edpokl�dan� budouc� v�voj vozidlov�ho parku, definovat, co p�esn� pot�ebujeme, vy�lenit historick� vozidla a zbytku se zbavit, proto�e s ka�d�m vozidlem ve stavu jsou spojeny ur�it� n�klady, kter� firmu zat�uj�. Jak p�esn� se nalo�� se zbytn�m majetkem, to z�ejm� bude p�edm�tem diskuse veden� �D v p��t�m obdob�. P�edpokl�d�m, �e ��st bude ur�ena k prodeji a zbytek �ek� ukon�en� jejich provozn�ho �ivota na �roti�ti.
Nebudou n�m chyb�t lokomotivy? Budou m�t �D i vlastn� autobusy?
Po�etn� je lokomotiv dost. Hor�� je to s jejich st���m, stavem a praktick�m vyu�it�m pro jednotliv� druhy dopravy. �asto nasazujeme velk� lokomotivy tam, kde by sta�ila mal�, pop��pad� v�t�� jednotka. Bude muset doj�t ke zm�n�m ve slo�en� lokomotiv, ale to je b�h na del�� tra�. Snadno bychom vymysleli, jak ud�lat velkou obm�nu, ale mus�me br�t v �vahu, jak to zaplat�me. A i kdybychom m�li kouzeln� m�ec, v n�m� by bylo nekone�n� mno�stv� pen�z, tak naraz�me na kapacity v�robc�. Tak�e mus�me postupovat podle stanoven�ch priorit. Co se t�k� autobus�, tak o vlastn�ch autobusech �D velmi pochybuji. Ka�d� a� d�l� to, co um� a co je mu vlastn�. Pokud budou m�t �esk� dr�hy pot�ebu zaji��ovat n�kde p�epravu autobusem, a� u� pro n�voz a odvoz cestuj�c�ch k vlaku a od vlaku nebo z jin�ch d�vod�, tak tuto slu�bu poptaj� u n�kter�ho autobusov�ho dopravce. Osobn� si ani nedok�u p�edstavit, jak m�me v depech deponov�ny autobusy, naj�d�me na to�nu a pak do rotundy na �dr�bu� Ne, autobusy opravdu nevid�m na �D re�ln�.
Je po ukon�en� k��ov�ho financov�n� (po od�len�n� Carga) dost pen�z na nov� vozidla? Budou dal�� pendolina? Lze po��tat s finan�n� ��ast� kraj� p�i n�kupu nov�ch osobn�ch vagon�?
Jak to bylo nebo nebylo s k��ov�m financov�n�m, nev�m. Soust�ed�m se hlavn� na sou�asnost a budoucnost. V leto�n�m pl�nu m�me pen�z zatracen� m�lo a jsou jen omezen� mo�nosti na tom n�co zm�nit. Jak to bude do budoucna? S�m jsem na to zv�dav. B�hem n�kolika t�dn� p�edlo��me pl�n na p��t�ch p�t let, kter� bude vych�zet ze skute�n�ch pot�eb provozu, a uvid�me, co n�m vyjde. S investicemi do nov�ch vozidel to bude obdobn�. Hledaj� se mo�nosti, ale to je v�c� vrcholov�ho veden� �D. My se sna��me vyj�t co nejl�pe s t�m, co n�m je p�id�leno. Letos pokra�ujeme ve snaze jak�tak� udr�et vozidla p�i �ivot�. D�l bychom n�kter� z nich cht�li u� poslat do d�chodu a zbytku poskytnout p��i, kterou si zaslou��.
Dal�� pendolina nebudou. N�co nov�ho z�sk�me, ale nemysl�m, �e by to bylo zrovna pendolino.
Co se t�k� spolu��asti kraj� p�i n�kupu nov�ch vozidel, tak je asi lep�� se obr�tit s dotazem na odbor rozvoje, kter� se touto problematikou �zce zab�v� a zn� situaci p�esn� v jednotliv�ch kraj�ch.
Da�� se v�m �e�it zna�n� podstavy strojvedouc�ch?
Jedn�me se �kolami, pro p��padn� uchaze�e o tuto pr�ci organizujeme exkurze do dep, kde se je sna��me zaujmout a z�skat jejich z�jem o toto povol�n�. Nyn� m�me v s�ti necel�ch 300 strojvedouc�ch v p��prav�, co� je solidn� ��slo. Ale samoz�ejm� v n�boru nepolevujeme.
Jsou strojvedouc� �D ve v�razn� hor��m postaven� (turnusy, pracovn� podm�nky a prost�ed� na lokomotiv�ch, platov� ohodnocen� atd.) ve srovn�n� se sousedn�mi st�ty?
Nejsou. Tady velmi z�le�� na individu�ln�m pohledu. Ka�d� zem� m� sv� ur�it� specifika a n�zory se hodn� r�zn�. Jak� turnus se l�b� mn�, nemus� vyhovovat n�komu jin�mu. Co se t�k� pen�z, pracovn�ch podm�nek, prost�ed� na lokomotiv�ch, to v�echno tak� vych�z� z ur�it�ho historick�ho a m�stn�ho v�voje. Logicky je lep�� prost�ed� pro strojvedouc� �BB, jejich� zam�stnavatel obrovsky investoval do obnovy vozidlov�ho parku. U n�s se sna��me i ve spolupr�ci s odborov�mi organizacemi zajistit zam�stnanc�m to nejlep�� pracovn� prost�ed� v z�vislosti na podm�nk�ch.
Budeme opravy a �dr�bu lokomotiv �outsourcovat� nebo budeme sp�e spol�hat na vlastn� s�ly?
Outsourcovat nen� asi to �pln� spr�vn� slovo. V n�kter�ch p��padech bychom cht�li na v�robci vozidel nechat odpov�dnost za jejich provozuschopnost, to znamen� i odpov�dnost za �dr�bu a z�sobov�n� n�hradn�mi d�ly. Na�� podm�nkou ale z�st�v�, �e �dr�ba bude prov�d�na v na�ich prostorech a na��m person�lem, kter� bude vy�kolen a v danou chv�li bude pracovat pod metodick�m veden�m odpov�dn�ho zam�stnance v�robce.
Co byste, z�v�rem na�eho rozhovoru, r�d vzk�zal prost�ednictv�m na�eho listu zam�stnanc�m v oboru va�� p�sobnosti? P��padn� i ostatn�m �elezni����m?
Velkou sou��st� ka�d� pr�ce je d�v�ra. Byl bych r�d, kdyby zam�stnanci v��ili veden� spole�nosti. �e dok�e prosadit syst�mov� zm�ny, kter� se v brzk� dob� p��zniv� projev� i v b�n�m �elezni�n�m provozu. P�ipravujeme �adu zm�n v �dr�b�, z�sobov�n� n�hradn�mi d�ly, ve financov�n�, v technologi�ch, ve vozidlech. O�ek�v�me od t�chto zm�n, �e se projev� ve spolehlivosti, provozuschopnosti a celkov� ve zv��en� technick� kvalit�, ale i nap�. po str�nce kultury cestov�n� a obecn� v kvalit� poskytovan�ch slu�eb. A ve v�ech t�chto sm�rech pot�ebujeme i aktivn� ��ast v�ech zam�stnanc�. Pokud budou veden� v��it, budou v��it i zm�n�m, na kter�ch se pod�lej�.
Za redakci m��eme p�isl�bit, �e o v�ech p�ipravovan�ch zm�n�ch budeme pr�b�n� informovat na str�nk�ch �elezni���e.