Týdeník Českých drah - ŽELEZNIČÁŘ

Začátkem května se uskuteční mistrovství světa v plážovém volejbale na pražském tenisovém stadionu na ostrově Štvanici. O jedny z posledních bodů, zaručujících postup na olympiádu, tam bude bojovat světová špička 32 mužských týmů. Pro tento sport je nezbytné značné množství písku, v našem případě šlo zhruba o 1600 tun. Vysoce kvalitní sklářský písek byl k dispozici v Provodíně poblíž České Lípy na severu Čech. Šlo o to, jak toto nemalé množství na Štvanici dopravit.

Pořadatelé nechtěli opakovat kritizované dovážení sněhu nákladními auty, a tak hledali jiného dopravce. Protože kolem stadionu na Štvanici vede železniční trať, oslovili ČD Cargo.

Vzájemnou spoluprací vznikl velmi zajímavý projekt: 38 výsypných vozů řady Faccs (bývalá řada Sav) se naloží pískem na vlečce v žst. Jestřebí a doveze do Prahy.

Tam se při výluce koleje i trolejového napětí nad touto kolejí postupně cestou posunu zaveze na první traťovou kolej Masarykovo nádraží–Praha Bubny a tam, přímo vedle stadionu, se pomocí technického zařízení – které se ovšem muselo navrhnout a vyrobit – vysype mimo trať na cestu. Dole pak bude čekat bagr se lžící, který písek urovná a připraví k přesunutí na kurty, ležící těsně vedle.

Aby se všechno stačilo, bylo třeba pracovat s předstihem, takže ke konci dubna došlo postupně do Prahy Libně 38 vozů s pískem. Vlak nsl 64510 dovezl 19. dubna 12 vozů. První noc z 21. na 22. dubna byla zkušební, takže se vyložily pouze dva vozy, zbytek o den později. Další dvanáctivozový vlak, 64510, dojel 22. dubna a z technických důvodů se vyložil v Praze Libni, odkud se písek dovezl na stadion auty.

Poslední várka 13 vozů došla na vlaku 64461 dne 25. dubna a vykládala se v noci z 28. na 29. dubna (10 vozů) a v noci z 29. na 30. dubna (3 vozy a jeden zbylý z předchozího vlaku). Při každé manipulaci spolupracovala SDC Praha, která zajišťovala výluku koleje i napětí v troleji. Po sousední koleji bylo možné se zvýšenou opatrností jezdit.

Při vykládce na Negrelliho viaduktu bylo třeba upravit část zábradlí, na výsypný otvor z vagonu nasadit speciálně upravený ocelový plech s plastovou plachtou, který umožňoval, že písek padal z mostu dolů a ne mezi koleje. Potíž byla v tom, že písek byl poměrně vlhký a sypal se, hlavně ze začátku, velmi neochotně. Museli mu pomáhat košťaty a lopatami pracovníci SNV Trutnov z čety dozorčího provozu Pavla Urbana, kteří se na vykládce podíleli; pomáhali samozřejmě i pracovníci regionálního pracoviště ČD Cargo Praha Libeň.

Výluky začínaly ve 23 hodin a končily v 5 ráno. Za tu dobu se vykládací čety skutečně pěkně nadřely. Je třeba poděkovat jim i všem, kteří se na úspěšné a ekologické přepravě podíleli z vedení ČD Cargo a jmenovitě vedoucímu regionálního pracoviště ČD Cargo v Praze 9 ing. Miloši Krátkému a vedoucímu provozní jednotky Česká Třebová Bc. Miloši Mazurovi.

Za zmínku stojí, že písek v 38 vagonech řady Faccs (každý ložený cca 40 tunami) by muselo převážet více než 130 nákladních aut, počítáme-li jejich nosnost 12 tun.

Celá akce je krásným příkladem dobrého přístupu pracovníků ČD Cargo ke klientům. Nikoho na Cargu nenapadlo, že by „ouředně“ prohlásil, že „to nejde“ nebo že by to bylo proti služebním předpisům. Aby to šlo, tak to prostě vymysleli, jak se říká, hlavou...

Netuším, zda finanční přínos dovozu písku se všemi nestandardními postupy pro ČD Cargo byl výrazný či nikoli – vlastně to ani není důležité. Vzhledem k tomu, že se o dovozu písku po kolejích psalo v souvislosti s mistrovstvím v řadě médií, je to pro ČD velká reklama. A navíc u veřejnosti za to patrně bude, jak se říká, jednička s hvězdičkou; v dnešním světě zamořeném exhalacemi a ohroženým globálním oteplováním je každý takový počin oceněn; zlepšili jsme si image...

IVO ŠTECHA

Po chvíli otevřela vykládací četa výsypná stavidla ve voze a začal se sypat písek na určená místa. Protože byl ale vlhký, museli mu pomáhat košťaty a lopatami. Do rána, do konce výluky, vyložili tímto neobvyklým způsobem 10 vozů. Nadřeli se při tom pěkně...

V pondělí 28. dubna jsme strávili pozdní večer na pražském ostrově Štvanice, abychom mohli sledovat sypání písku „v reálu“. Okolo půl jedenácté po mostě, po první koleji, projel elektrikářský motor, který zajišťoval vypnutí trolejového napětí. Po jedenácté hodině přisunul od Buben lokotraktor 742 404-7 soupravu nákladních vozů. K výsypným otvorům vozů řady Faccs připevnila četa postupně jednoduché, ale dobře vymyšlené zařízení z plechu a plastové fólie, které překonalo prostor mezi vozem a krajem mostu.
Foto: AUTOR (2x)