Týdeník Českých drah - ŽELEZNIČÁŘ

Nikdo nemohl tušit, jakým tragickým způsobem se zapíše pátek 8. srpna roku 2008 do naší historie. Místo toho, aby se stal svátkem sportovců v podobě zahájení olympijských her v čínském Pekingu anebo pohodovým nástupem na nadcházející víkend, proměnil se v nejčernější den v životě lidí, kteří byli jakýmkoliv způsobem spojeni s jízdou mezinárodního vlaku EC 108 Comenius z polského Krakova do Prahy.

Na svou nešťastnou pouť vyjel rychlík v 7 h z Krakova a státní hranici s ČR překročil v 9.19 h po zastávkách ve stanicích Oswiecim a Czechowice Dziedzice. Podle polského průvodčího v něm v té době cestovalo asi 200 osob. Na hranici se vyměnila obsluha vlaku – vlakvedoucí Radmila Šajbenová a průvodčí Libor Palkech, Alena Krhutová a Alena Švidrnochová. Na dvě stovky cestujících ještě přistoupily do vlaku v Bohumíně, Ostravě hl. n. a Ostravě Svinově.

K tragédii došlo o půl jedenácté dopoledne po průjezdu Studénkou po 101. koleji, kdy asi 300 metrů před vlakem, jedoucím rychlostí blížící se 134 km/h, spadla mostní konstrukce silničního nadjezdu. Po několika vteřinách následoval náraz a začátek nesmírné tragédie. Strojvedoucí DKV Praha Jiří Šindelář naštěstí ještě stačil pohotově použít rychlobrzdy, aby zmírnil rychlost, a schovat se ve strojovně. Tím si zachránil život.

Následoval náraz, po němž vykolejilo hnací vozidlo. To pak se zdemolovanými stanovišti na obou stranách a silně poškozenou skříní zůstalo na mostovce. Nesmírná energie vpravo od hnacího vozidla bortila první vůz za lokomotivou, vlevo si našel cestu přes spadlou mostovku druhý a třetí vůz soupravy, přičemž druhý vůz doslova prolétl nad spadlou konstrukcí a dopadl před ní na koleje; třetí vůz zůstal zaklíněn vlevo od lokomotivy na mostní konstrukci a čtvrtý skončil pod troskami vozů před ní. Dalších šest vozů z desetivozové soupravy EC 108 nevykolejilo. Samotnou, odhadem pětisettunovou mostovku kinetická energie otočila téměř o devadesát stupňů.

Ve sdělovacích prostředcích jsme mohli sledovat aktuální vývoj situace a postup záchranných prací. Okamžitě po nehodě byl aktivizován záchranný systém Moravskoslezského kraje, na místě nehody operovaly zdravotní týmy, celkem 16 jednotek hasičů, mezi nimiž účinně pracovaly i jednotky HZS SŽDC Ostrava, Přerov a Olomouc. Záchranky a vrtulníky převážely raněné do nemocnic ve Frýdku-Místku, Hranicích, Valašském Meziříčí, Bílovci, Novém Jičíně, Olomouci a tří nemocnic v Ostravě. Po přívalovém lijáku se dostal poprvé ke slovu vyprošťovací tank HZS SŽDC Olomouc, který uvolňoval vozidla zapadlá na rozbředlé přilehlé louce.

Na místo se neprodleně vypravily posádky DKV Česká Třebová s nehodovým vlakem a kolejovými jeřáby EDK 750 i EDK 1000 a DKV Olomouc PJ Bohumín s nehodovým vlakem a kolejovým jeřábem EDK 750.

Pracovníci Odboru komunikace GŘ ČD ihned aktivovali krizové centrum Českých drah v Praze na hlavním nádraží, které se pak přestěhovalo do Prahy Holešovic. Zaměstnanci KCOD Ostrava zahájili činnost krizového centra v Ostravě hlavním nádraží. Posíleno bylo i Call centrum Českých drah. Krizový štáb byl zřízen i polskými státními orgány ve Varšavě.

Když jsme na místo nehody přijeli s Petrem Šťáhlavským asi po třech hodinách po nehodě, viděli jsme obraz, který většina z nás zná jen z katastrofických filmů. Říkali to i policisté a členové záchranného systému, kteří byli u celé řady nehod, popisuje první okamžiky na místě tragédie tiskový mluvčí Českých drah Ondřej Kubala.

Během prvního dne stálo za policejní páskou, ohraničující zásahový prostor, sedm přenosových vozů s parabolami antén namířenými do vesmíru. Před každým stál vždy v celou hodinu redaktor s mikrofonem, aby vyprávěl divákům získané informace. Byli zde novináři nejen z České republiky, ale i z Polska, Slovenska, Maďarska a Německa.

Na místo nehody se dostavili premiér Mirek Topolánek, místopředseda vlády Jiří Čunek a ministr dopravy Aleš Řebíček. Dále hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský, z Polska přiletěli polský premiér Donald Tusk a polská ministryně zdravotnictví Ewa Kopaczová s nabídkou pomoci. Na místě nehody byl i generální ředitel PKP S. A. Andrzej Wach, ředitel PKP Intercity Czesław Warsewicz a další. Dovolenou přerušil a na místo nehody se přišel osobně seznámit se situací předseda představenstva a generální ředitel Českých drah Petr Žaluda, jeho náměstek pro osobní dopravu Petr Moravec, generální ředitel SŽDC Jan Komárek a další.

Jak uvedla tisková mluvčí Policie ČR Miroslava Michálková Šálková, situace byla po ohledání místa nehody tak složitá, že až po šesti hodinách se podařilo pneumatickým vyprošťovacím mechanismům uvolnit ze smrtícího sevření poslední oběť. Ze šesti osob, které byly na místě mrtvé, se ještě v sobotu nepodařilo identifikovat dvě. Teprve ze soboty na neděli se odhalila pomocí DNA totožnost poslední oběti.

Koordinační práce na místě nehody fungují naprosto bezchybně, popisovala osobní pocity tisková mluvčí Policie ČR. My jsme se s podobnou situací již setkali při srážce tramvají ve Vřesině v Ostravě. Jestliže do dvou hodin jsou všechny osoby vyžadující lékařskou péči v nemocnicích, je to velmi dobrý čas. Svědčí to o tom, že záchranné týmy Moravskoslezského kraje jsou opravdu sehrané. Lidsky na mě tato nehoda působí šíleně. Je to velká osobní tragédie lidí. Pozůstalé po dvou zahynulých mužích z Ostravska jsme jeli vyrozumět spolu s psychology, s dalšími jsme se setkali ve fakultní nemocnici v Ostravě. Nezapomenu na jejich oči…

V neděli odpoledne také definitivně upřesnila stavy obětí, zdravotně postižených a situaci ve vyšetřování: v důsledku nehody přišlo o život celkem sedm osob, jeden Ukrajinec, jedna Polka a pět lidí české národnosti. Z 67 pacientů ošetřených v nemocnicích zůstalo 58 hospitalizováno. Co se týče vyšetřování, kriminalisté vytvořili tým s názvem Comenius, který se zabývá třemi vyšetřovacími verzemi. Jednak se zkoumá zavinění lidským faktorem, dále přichází do úvahy vada materiálu a v neposlední řadě statické zajištění stavby. Dobu vyšetřování vzhledem ke složitosti případu lze odhadnout na týdny až měsíce.

Nic podobného nepamatuji za celou dobu u dráhy. Možná bych to přirovnal k nehodě Balt Orientu v osmdesátých letech vzhledem k mezinárodnímu charakteru události. S polskou stranou se dohodlo, aby cestující z Polska, kteří měli lehká zranění anebo nechtěli pokračovat v cestě, se mohli vrátit zdarma na hranice. Strana PKP přijala podobná opatření pro příbuzné obětí k návštěvě nemocnic po železnici PKP zdarma. Okamžitě se posílaly aktualizace do UNIPOKu, aby informátoři a pokladníci mohli informovat cestující na celém území republiky, popisoval v sychravém sobotním ránu na místě nehody Petr Štáhlavský z Odboru komunikace GŘ ČD společná opatření ČD a PKP.

Ředitel O12 Ing. Jan Paroubek po celou dobu řídil veškeré likvidační a nakolejovací práce. Foto: AUTOR

Vedením odklizovacích a nakolejovacích prací byl pověřen ředitel odboru kolejových vozidel GŘ ČD Ing. Jan Paroubek. Jak uvedl, Drážní inspekce uvolnila prostor k odklízecím pracím v pátek v 19 h 56 minut: My jsme okamžitě nastoupili s technikou, kterou tu máme k dispozici. Z České Třebové je tu i největší jeřáb EDK 1000 s nosností 125 t a velkým výložníkem. Začali jsme s odklizovacími pracemi. Mohli jsme ovšem odstraňovat jen vozy, které nejsou v kontaktu s mostní konstrukcí, protože policejní vyšetřovatelé potřebovali ještě v sobotu dopoledne provést nějaká statická měření a zeměměřičské práce.

Tak se podařilo odklidit některé nákladní vozy z pracovního vlaku TSS, a. s., který stál v době nehody vedle, na 103. staniční koleji. A původně druhý vůz za lokomotivou, který byl mimo mostní konstrukci. Ze strany žst. Studénka se mohl odklidit zbytek soupravy od pátého vozu za lokomotivou. Všemu předcházelo odklízení strženého trakčního vedení.

Jednotka HZS SŽDC Olomouc posléze odklidila pomocí vyprošťovacího tanku druhý vůz stranou a ještě v nočních hodinách se připravila technika pro sobotní den. Ve tři ráno byly práce přerušeny a znovu byly zahájeny po šesté hodině, kdy montéři ze Správy elektrotechniky a energetiky SDC Ostrava připravovali demontáž a snesení brány, aby nepřekážela práci jeřábu EDK 1000.

Veškeré práce směřujeme k tomu, abychom tuto nesmírně důležitou trať co nejdříve zprůjezdnili alespoň po jedné koleji aspoň omezenou rychlostí v nezávislé trakci. A samozřejmě chceme zabránit i dalším škodám na železniční infrastruktuře, aby nedošlo ke zbytečným odkladům při obnově dalších kolejí, dodal Jan Paroubek a vyjádřil se i ke škodám na kolejových vozidlech.

Ty jsou pro ČD velmi citelné. Jak uvedl, jedna z mála elektrických lokomotiv pro vlaky EC a IC pro rychlost 160 km/h číslo 151 018 je jednoznačně na odpis. Dále jsou zničeny čtyři vozy řady Bee a Bpee, což je v této chvíli také dosti citelná ztráta, protože je velký nedostatek osobních vagonů. A rozsah poškození dalších vozů v soupravě zatím neznáme, každopádně je bude třeba po takovém nárazu podrobit řadě prohlídek a měření.

O den později v neděli dopoledne pak konstatoval, že sobotní půlnoc byla pro zprůjezdnění tratě tajným cílem, i když se o pět minut zpozdilo.

Těch pět minut už není tak důležitých. Staniční kolej č. 105 jsme totiž zprůjezdnili chvilku po půlnoci v 0.05 a jako první po ní projel vlak R 202 Chopin z Vídně do Varšavy. Moc rád bych za to poděkoval všem pracovníkům pomocných vlaků a nehodových jeřábových jednotek z České Třebové a Bohumína, kteří za sebou zanechali obrovský kus práce. Velmi dobře také hodnotím spolupráci se všemi ostatními složkami, ať už Kriminální službou a dalšími složkami Policie ČR, s Hasičskou záchrannou službou, mezi nimiž byly jednotky HZS Správy železniční dopravní cesty z Ostravy, Přerova a Olomouce s autojeřáby a vyprošťovacím tankem, Armádou České republiky s dalším vyprošťovacím tankem, a dalšími odbornými složkami SŽDC, s. o. Jen díky této dobře fungující spolupráci se nám to podařilo tak brzy, řekl Jan Paroubek. Vyslovil také přání tlumočit poděkování Moravskoslezskému kraji za nabídku všestranné pomoci. Nakonec této pomoci nebylo třeba, protože na odklízení následků nehody si České dráhy vystačily vlastními silami.

Ve 14 hodin předáme místo nehody SDC Ostrava Správy železniční dopravní cesty. Protože zbytek už bude záležitostí složek železniční infrastruktury. Ještě se vrátím na samotný začátek nehody. Vyhodnotili jsme údaje z elektronického rychloměru lokomotivy 151 018. Potvrdilo se, že strojvedoucí DKV Praha Jiří Šindelář reagoval opravdu velmi rychle a profesionálně. Velmi pohotovou reakcí tím snížil rychlost vlaku před nárazem na 90 km/h. Vzhledem k tomu, že hybnost a kinetická energie narůstá kvadraticky, s každým dalším kilometrem rychlosti by mohl kvadraticky narůstat i počet mrtvých a zraněných. Chtěl bych mu touto cestou poděkovat za to, jak se zachoval. Jsem moc rád, že se mu podařilo zachránit si i vlastní život, dodal Jan Paroubek.

Jak jsme se dozvěděli, Jiří Šindelář byl v neděli propuštěn z nemocnice do domácího ošetření. České dráhy zajistily jeho rodině možnost ubytování v Ostravě a možnost s ním být během hospitalizace. V neděli odpoledne mohl s celou svojí rodinou odjet domů.

Od nedělního rána pracovali v místě nehody traťoví dělníci provozního střediska TO Studénka a Suchdol nad Odrou SDC Ostrava SŽDC. V noci na neděli byla nasazena automatická strojní podbíječka pro vyrovnání převýšení koleje v oblouku, aby na ní mohl pracovat jeřáb EDK 1000. Jenže ta se dostala jen po nepoškozené části koleje, zbytek v délce asi 20 metrů čekal na traťováky pod vedením traťmistra Jiřího Malchárka, stejně jako zprovoznění staniční koleje č. 103 v neděli kolem 19 h po odpálení a odklizení další části mostovky.

Situaci trochu zkomplikovala dvouhodinová oprava porouchaného jeřábu EDK 1000. Během sjednané hodinové dopravní výluky ve 105. staniční koleji operativně nastoupil bohumínský kolejový jeřáb EDK 750 pod vedením mistra Milana Folty z PJ Bohumín, DKV Olomouc.

Dodejme, že ve 14 hodin oficiálně skončily odklízecí a nakolejovací práce a Ing. Jan Paroubek předal místo nehodové události Správě železniční dopravní cesty, SDC Ostrava. Od této chvíle byly zahájeny obnovovací práce. Jejich vedením byl vrchním přednostou SDC Ostrava pověřen jeho provozní náměstek Ing. Richard Kajnar. Ten měl na místě nehodové události službu v noci ze soboty na neděli, zastupoval ho technický náměstek SDC Ostrava Ing. Libor Tkáč, který převzal místo nehodové události k obnově v zastoupení. Jak upřesnil další výhled, kromě zmíněného zprovoznění 103. staniční koleje, elektrizační práce by měly být zahájeny nejdříve v sudé kolejové sekci v kolejích 104 a 102. V první a druhé „koridorové“ koleji se budou obnovovat celá kolejová pole do původních parametrů, protože jezdit po koridoru sníženou rychlostí a pak znovu organizovat výluky by bylo v dopravně značně zatíženém úseku poměrně komplikované. Pokud se podaří odstranit rychle zbytek spadlé železobetonové mostovky a vše půjde podle harmonogramu, mohlo by se jezdit po čtvrté koleji už v polovině týdne, jinak až koncem týdne. Zbývající část mostovky přitom odstraňují Ostravské dopravní stavby pomocí najaté firmy.

IVAN SKULINA

1. Stanoviště strojvedoucího zcela zničené nárazem, v popředí vyražené a popraskané sklo.
Foto: AUTOR

2. Pohled na místo katastrofy deset minut po jedenácté hodině v pátek 8. srpna. Mezi zborcenými vagony operují záchranné týmy a zdravotníci. V popředí je vidět první vůz soupravy, za ním je v sevření hnací vozidlo. Druhý vůz soupravy je zabořen bez předního podvozku v kolejišti daleko před lokomotivou. Za ním je vidět část pracovního vlaku TSS, a. s., na 103. staniční koleji.
Foto: Ing. KAMIL DURCZOK

3. Snímek pořízený na místě nehody ve Studénce těsně po půlnoci v sobotu 9. srpna zachycuje trosky prvních tří vozů, lokomotivy řady 151 a vpravo dole část konstrukce zříceného mostu. Na místě již nejsou zranění a zemřelí.
Foto: MARTIN NAVRÁTIL