Jak se ČSD vypořádaly s nedostatkem lokomotiv

Nedlouho po vzniku samostatných ČSD v roce 1918 začalo vedení drah řešit akutní nedostatek rychlíkových lokomotiv. Dráhy totiž zdědily po KkStB a MÁV po Bavorsku druhou nejrozsáhlejší evropskou síť místních drah. Vozidlový park byl navíc zastaralý a bylo nutné jej sjednotit.

Lokomotiva 365.024 jako první představitel úspěšného tuzemského železničního strojírenství, foto: sbírka Roman Jeschke

První Českomoravská továrna na stroje v Praze proto na žádost ČSD dodala konstrukčně zcela nové parní lokomotivy. Jednalo se o první typ, který vycházel z návrhu skupiny pod vedením Vojtěcha Kryšpína, známého konstruktéra a autora systému značení čs. lokomotiv. V roce 1921 obdržely ČSD dvojčité lokomotivy na přehřátou páru s uspořádáním náprav 1'C1'. Částečně nahradily stroje řady 375.0, jejichž provoz byl drahý. Od září do prosince 1921 dodal výrobce v první sérii dvacet kusů, označených řadou 365.0 a inventárními čísly 01 až 20. Druhou sérii získaly ČSD od května do října 1923.

Nebyl to ale jediný přírůstek. Další významný tuzemský výrobce, plzeňská Škoda, začal v polovině roku 1923 dodávat první lokomotivy 534.0 z celkem třicetikusové objednané série. V krátké historii lokomotivky to byl první samostatně postavený typ parního stroje. Současně konstruktéři První česko-moravské továrny na stroje v Praze (PČM) pracovali na vývoji univerzálního stroje 423.0 pro lokálky.


Pohled na kola lokomotivy 365.0, foto: sbírka Roman JeschkeStrojvedoucí při obsluze lokomotivy 365.0, foto: sbírka Roman Jeschke


Dobová reklama na lokomotivu řady 365.0, foto: sbírka Roman JeschkeLokomotiva 365.024, foto: sbírka Roman Jeschke

Partneři projektu

Správa železniční dopravní cesty Národní technické muzeum Železničná spoločnosť Slovensko Czech Tourism Československá obec legionářská Železnice Slovenskej republiky