Vagony pro ČSD: prim hrály Ypsilony z NDR

Nutnost pořízení nových vagonů vycházela z požadavku na sjednocení konstrukce osobních vozů pro rychlíkovou dopravu, který začátkem 60. let řešila Mezinárodní železniční unie (UIC). Konstruktéři v NDR přišli s odpovědí v podobě nových vozů standardní délky přes nárazníky 24 500 mm, označovaných jako vozy typu Y neboli Ypsilony. A právě firma Waggonbau Bautzen patřila k hlavním dodavatelům těchto vagonů v celém východním bloku. Navíc standardy vozů typu Y se objevovaly i v některých zemích západní Evropy, byť doménou byl Východ.

V případě ČSD byly v půlce 60. let dodány první vozy kombinující oddíly první a druhé třídy ABa následované vozy oddílovými první třídy Aa a oddílovými vozy druhé třídy Ba. Kromě toho byly dodány dnes již zrušené lůžkové vozy WLAB, lehátkové vozy Bac a jídelní vozy WR. Tyto dodávky pokračovaly až do poloviny 70. let.

Následovaly lehce modernizované verze vozů z předchozí epochy. Jednalo se hlavně o oddílové vozy první třídy Aa, druhé třídy Ba, servisní vozy BDa či jídelní vozy WR. Zároveň v roce 1978 park ČSD rozšířily první vozy se skříní typu UIC-Z pro Československé státní dráhy – jídelní vozy WRab. Jako poslední dorazily vozy kombinující oddíly první a druhou třídu ABa.

Ve druhé polovině 80. let flotilu ČSD rozšířilo několik stovek vozů typu UIC-Z. Jako první to byly lůžkové vozy s barovým oddílem BRcm následované oddílovými vozy 1. třídy Amee a oddílovými vozy 2. třídy Bmee. Nezapomnělo se ani na služební vozy, dodány tak byly BDmee a také vagony s plošinou pro nakládání vozíčkářů BDmeer. Import z Budyšínské vagonky pro potřeby ČSD uzavřely vozy pro osobní vlaky Bymee.