Týdeník Českých drah - ŽELEZNIČÁŘ

Španělsko si lidé spojují s bohatou historií, množstvím historických památek, temperamentem tanečníků flamenga, odvahou toreadorů a především pak s příjemně strávenou dovolenou na pobřeží Středozemního moře. Jen málokoho z těch, kteří okusili romantiku hřejivých pláží od Costa Brava u Barcelony až po Costa del Sol u Gibraltarského průlivu, však někdy napadne, že zajímavá přímořská místa lze nalézt i na geograficky opačné straně země. Pravda, severní pobřeží omývané vlnami Atlantiku nenabízí tak teplou vodu, ale některá na něm ležící města zvídavější cestovatelé prostě nemohou jen tak minout. Mezi taková patří i San Sebastian.

Na mapě se přímořské lázně San Sebastian hledají velmi snadno, neboť se nacházejí jen necelých dvacet kilometrů od hranice s Francií. Přestože zdejším regionem procházejí důležité tranzitní dopravní tahy spojující Španělsko s ostatní Evropou, nebývá San Sebastian se svým okolím příliš častým cílem zahraničních turistů. Ti tudy většinou jen projíždějí a směřují dále do španělského vnitrozemí. Opačná situace je však u turistů španělských, zvláště těch z vyšších společenských vrstev, kteří San Sebastian považují za jedny z nejmondénnějších mořských lázní na pobřeží Atlantiku. Nám ostatním pak zbývá alespoň přijmout prostřednictvím následujících řádků pozvánku k prohlídce města, které si zaslouží větší pozornost než jen letmé pohledy z oken jedoucích automobilů, autobusů nebo vlaků.

Donostia či San Sebastian

San Sebastian se 180 tisíci obyvateli, ležící ve španělské autonomní oblasti Baskicko, je hlavním městem místní provincie Guipuzcoa. Přibližně třetina těchto lidí mluví baskičtinou, což je starodávný jazyk neevropského původu. Protože po smrti diktátora Franca v roce 1975 začal sílit baskický nacionalismus, byla baskičtina povolena jako úřední jazyk, který je postavený na úroveň španělštiny. Díky tomu se lze v popisovaném regionu setkat s dvojjazyčnými nápisy na veřejných místech i s dvojjazyčnými jmény měst. Turisté tak musí vzít na vědomí, že kromě španělského jména města San Sebastian uvidí na mapách, v informačních brožurách nebo v jízdních řádech i baskické pojmenování Donostia.

Historie San Sebastianu se začala psát kolem roku 1180, kdy u ústí řeky Rio Urumea do Atlantického oceánu byla postavena nejstarší část města. Díky svému umístění na břehu uzavřeného zálivu mezi kopci Monte Urgull a Monte Igueldo zde byly nedlouho poté vybudovány přístav a vojenská pevnost. Současně bylo celé město obehnáno důmyslným systémem ochranných hradeb.

V souvislosti se strategickou polohou San Sebastianu nikoho nepřekvapí, že v průběhu následujících staletí se zde mnohokrát válčilo a město se občas ocitlo v rukách nepřátelské francouzské armády. Od druhé poloviny 19. století však vojenský význam rychle ustupoval do pozadí a San Sebastian se postupně začal měnit v oblíbené lázeňské letovisko. Byla zbourána většina hradeb, stavěly se široké promenády, luxusní paláce i hotely a do města stále častěji přijížděli příslušníci nejvyšších společenských vrstev.

Velká socha Ježíše

Prohlídku města je nejlepší začít na břehu Atlantiku u budovy radnice z roku 1887, která původně bývala kasinem. Od ní se člověk může vydat na poznávací procházky, jež vedou do několika možných směrů. Ti, kteří rádi poznávají historii, asi vklouznou do úzkých uliček starého města umístěného za radnicí pod kopcem Monte Urgull, na jehož vrcholu stojí velká socha Ježíše Krista. Ze starého města, ve kterém nejstarší dochovaná budova pochází ze 16. století, se turista může vydat buď na procházku po rozsáhlém systému cest a stezek přilehlého Monte Urgull nebo se vrátit do novějších částí San Sebastianu. Za vidění určitě stojí široké bulváry, bohatě zdobené fasády domů z 19. století, novogotická katedrála Buen Pastor a nábřeží řeky Rio Urumea s romantickými promenádami a krásnými mosty.

Milovníci přírodních scenérií dají místo prohlídky města přednost asi procházce po pláži širokého zálivu ve tvaru mušle nebo po pobřežní promenádě ležící nad ním. Pravá část zálivu začíná v sousedství již zmíněné radnice a nachází se v ní malý přístav pro jachty a rybářské lodě. Dále již následují pláže La Concha a Ondaretta s jemným bílým pískem. Na mírném pahorku nad předělem mezi oběma plážemi nelze přehlédnout nádherný palác Miramar, jenž byl postaven po vzoru venkovských sídel anglických šlechticů.

Levý konec zálivu ohraničuje kopec Monte Igueldo, který je stejně jako jeho protějšek Monte Urgull plný vyhlídkových cest. Z těchto cest člověk může obdivovat krásu výhledů na celý San Sebastian, na Atlantik nebo na malebný kopcovitý ostrůvek Santa Clara vyrůstající z vody v ústí zálivu do oceánu. Při troše pozornosti si pak také musí všimnout okouzlujících panoramat nedalekých vnitrozemských hor.

Železnice ve městě a okolí

Příznivce železniční dopravy jistě potěší zjištění, že vlaky jsou každodenní součástí života obyvatel San Sebastianu i jeho okolí. Ve městě se lze setkat s několika tratěmi, které mají dva různé rozchody a které patří navrch dvěma společnostem. První z nich je hlavní železniční magistrála s typickým pyrenejským širokým rozchodem 1668 milimetrů, jenž spojuje Španělsko s Francií. Tato trať patří Španělským železnicím (RENFE), které na ní provozují vlaky všech kategorií.

V první řadě se jedná o mezinárodní rychlíky mezi Paříží a Madridem a mezi nedalekou pohraniční stanicí Irún a portugalským Lisabonem. Dále tudy jezdí vnitrostátní dálkové rychlíky do významných španělských měst, například do Madridu nebo Barcelony, a také několik regionálních expresů z Irúnu do Vitórie, která je hlavním městem autonomní oblasti Baskicko. Z hlediska počtu spojů jsou na popisované trati jednoznačně nejvíce zastoupeny příměstské vlaky jezdící na linii Irún – San Sebastian – Brínkola. Intervaly mezi těmito spoji dosahují ve špičkách pouhých dvaceti minut.

Další železniční tratě ve městě mají úzký rozchod 1000 milimetrů. Ty provozuje regionální železniční společnost Euskotren, což by do češtiny mohlo být překládáno jako „Baskické železnice“. Jedná se o tratě, jejichž výchozím místem je hlavová železniční stanice Donostia/Amara, která leží na opačném břehu řeky Rio Urumea než stanice státních RENFE. První z těchto železnic spojuje San Sebastian s francouzským pohraničním městem Hendaye, kde končí před budovou nádraží SNCF. V některých svých úsecích vede souběžně s již výše zmíněnou hlavní tratí Španělských železnic.

Druhá ze zdejších železnic společnosti Euskotren vede z města směrem na západ do osmdesát kilometrů vzdáleného města Bilbao. Konkrétní provoz a další zajímavé aktivity Baskických železnic však již přesahují prostorové možnosti tohoto článku a budou proto námětem pro povídání do některého z příštích čísel Železničáře.

LUBOŠ PEŘINA

Elektrické jednotky řady 200 společnosti Euskotren stojí ve stanici Donostia/Amara.
Foto: AUTOR