Týdeník Českých drah - ŽELEZNIČÁŘ

Depo kolejových vozidel (DKV) Brno je mezi železničářskou veřejností běžně známé jako „lokomotivní depo“ v brněnské čtvrti Maloměřice, lidově zvané „Majlont“. Ale možná ne všichni vědí, že se DKV skládá z dalších provozních jednotek, středisek a pracovišť, které najdeme nejen v samotné jihomoravské metropoli, ale také například v Telči, Jihlavě, Znojmě, ale i ve vzdáleném Veselí nad Moravou. O chodu brněnského depa, mimochodem jednoho ze čtyř největších v České republice, redakce debatovala s jeho vrchním přednostou Ing. Josefem Matušem.

V Provozní jednotce Brno Maloměřice, největší z celého obvodu DKV Brno, začal provoz 1. října 1964. Jde o poměrně „mladé“ depo, což možná někoho překvapí. V Brně byly totiž do té doby lokomotivy deponovány v původním depu na dolním nádraží, které dnes slouží k deponování historických vozidel parní trakce.

V DKV Brno pracuje přes dva tisíce zaměstnanců, z toho asi devět set strojvedoucích. Člení se na pět provozních jednotek (PJ), které zajišťují nejen provoz, ale i údržbu vozidel, dále pak na jedno provozní středisko (PS), kde jsou obě činnosti částečně kumulovány. Nejmenšími organizačními útvary jsou čtyři provozní pracoviště (PP), kde jsou prakticky jen deponována vozidla a rozdělují se zde služby.

Jak se depo stavělo

Původní maloměřické depo bylo zbudováno počátkem padesátých let. Nejdříve byly postaveny dřevěné domky a posléze točna, kde byla umístěna olejárna a na jihu depa pak velké uhelné skládky na zbrojení parních lokomotiv. Na pozemku maloměřického depa se však postupně začaly budovat moderní haly a rozsáhlá kolejiště, které byly oficiálně dány do užívání v říjnu 1964.

Součástí nově vzniklého Lokomotivního depa Brno Maloměřice se stala vozební stanice Brno Horní Heršpice, kde se soustředil provoz a údržba motorových vozů dnešní řady 830 a 850. Zájemce o železniční techniku určitě zaujme, že motorové vozy řady 850 jezdily nejen po celé Moravě, ale až do Nových Zámků a Trenčianské Teplé na Slovensku či do Českých Budějovic.

Název Lokomotivní depo Maloměřice byl aktuální až do konce srpna 1994, kdy došlo ke sloučení dep Brno dolní a Maloměřice. Vzniká Lokomotivní depo Brno, od ledna 1995 Depo kolejových vozidel Brno. Pod tímto označením se spojily části vozového a lokomotivního hospodářství v jeden celek. O dva roky později dochází ke sloučení dep Břeclav, Brno a vozebních stanic Havlíčkův Brod, Znojmo a Horní Heršpice v jeden celek. Poslední změnou je připojení provozní jednotky Jihlava a Veselí nad Moravou v červenci 2004, informuje Josef Matuš.

Centrální část dnešního maloměřického depa tvoří dvě haly, kde se provádí opravy a údržba motorových a elektrických lokomotiv. Mezi halami je umístěna přesuvna, která slouží k přesunu lokomotiv mezi jednotlivými halami nebo opravárenskými kolejemi. Jsme takzvané smíšené depo, které provozuje všechny druhy trakcí, proto musíme umět opravit nejen historickou parní, ale především elektrickou či dieselovou lokomotivu a motorové vozy téměř všech řad. Důležitým místem maloměřického depa je hala podúrovňového soustruhu a elektronické kolejové váhy. Od letošního léta jsme uvedli do zkušebního provozu i moderní myčku. Má jednoduché ovládání. Tlačítky se navolí konkrétní řada vozidla a mycí stroj podle počítačového zadání automaticky dokonale očistí lokomotivu včetně různých záhybů či převisů, vysvětluje vrchní přednosta.

Postupné změny řad vozidel

Po dokončení elektrizace jsou v Horní Heršpicích provozovány a opravovány pantografové jednotky řady 560, které dnes zajišťují stěžejní výkony v Integrovaném dopravním systému Jihomoravského kraje (IDS JMK). Mimo to najdeme v Horních Heršpicích všechny motorové vozy řad 843, 850 a 943, které jsou zpravidla zařazovány na vlaky začleněné do jihomoravské dopravní integrace. V loňském roce dostalo naše depo k dispozici redislokované motorové a řídící vozy řad 843 a 943. Vozidla jsme poměrně nákladně uvedli do náležitého provozního stavu. Dnes vykonávají pravidelnou a vcelku bezporuchovou službu především na tratích, začleněných do integrovaného dopravního systému našeho kraje. Nicméně tato vozidla k novému jízdnímu řádu 2006/2007 z Brna odcházejí opět pryč, zabezpečovat jiné výkony v rámci společnosti České dráhy. K nám přijdou modernizované motorové vozy řady 854, včetně modernizovaných vložených vozů 054 a nových řídících vozů řady 954, říká inženýr Matuš.

Je sice přesvědčen, že i modernizované vozy řady 854 budou plnit dobře svůj účel, ale trochu se bojí zvýšených nákladů na jejich uvedení do provozu, a to včetně zaškolení personálu. Musíme působit pozitivně na naše lidi v provozu a věřím, že změnu ve vozbě pochopí. Uvědomme si, že jde především o podnikové zájmy, aby vozy řady 843, 043 a 943 mohly plnit svoje úkoly na jiných tratích, kde budou akutně potřeba, vysvětluje.

Do působnosti DKV Brno brzy přibudou i dvě modernizované nízkopodlažní motorové jednotky Regionova (pořadových čísel 010 a 011), které by měly zabezpečovat vozbu mezi Slavonicemi, Telčí a Kostelcem u Jihlavy, Jihlavou a Velkým Meziříčím.

Současně se snažíme postupně vylepšovat i naše původní vozidla, například přívěsné vozy řady 050 i pantografové jednotky 560, kam při opravách dosazujeme pohodlnější sedačky potažené plyšem, vylepšujeme toalety včetně splachování nebo vyměňujeme okna. Starší motorové vozy řady 850 pak remotorizujeme původními motory z řady 853. Rádi bychom modernizovali některé zachovalé stroje řady 850 pomocí výkonných motorů Caterpillar, které jsou již vestavěny v modernizovaných vozech řady 854, vysvětluje přednosta Matuš.

Vzpomeňme, že v brněnském depu v Maloměřicích byly původně dislokovány parní lokomotivy například řad 434.2, 534.0, ale také nákladní stroje řady 556.0, takzvané „štokry“. Poslední parní lokomotivou, která byla v Maloměřicích v provozu, se stal stroj 556.0166, který byl předán v září 1970 do Liberce. Tím byla ukončena éra parních lokomotiv, které byly průběžně již od roku 1966 nahrazovány moderními motorovými či elektrickými stroji.

Nicméně DKV Brno provozovalo donedávna na populárních nostalgických jízdách čtyři parní lokomotivy, z nichž jen dvě – 475.101 a 433.001 – jsou v majetku společnosti České dráhy. Chlouba železnic – albatros 498.106 a všudybylka 354.1217 – jsou totiž majetkem Národního technického muzea Praha. Albatros musel být z technických důvodů odstaven a částka okolo osmi milionů korun na jeho znovuzprovoznění prozatím přesahuje finanční možnosti. Podobně čeká na svoji další šanci stroj 475.101, který potřebuje urgentní opravu parního kotle. Provozní je v depu pouze menší stroj 433.001. Mimo to je tu několik historických motorových vozů, z nichž stroj 850 001 je pravidelně provozován v běžném provozu.

Při vyslovení DKV Brno bychom neměli opomenout těžké dieselelektrické stroje původního označení T 679.1 – „sergeje“. Výkonné ruské lokomotivy byly nasazeny na nákladních vlacích z Brna do České Třebové a Veselí nad Moravou. Dnes se na dopravních výkonech významnou měrou podílejí dieselelektrické lokomotivy řad 714 a 742, ale také „brejlovci“ 750 a 754. Nedílnou součástí DKV Brno je i kolem šesti set osobních vozů různých řad. V provozních jednotkách Břeclav, Brno Maloměřice a Havlíčkův Brod se opravují i některé nákladní vozy.

Designově nadčasové „laminátky“

Nejvýznamnější, ale také nejcharakterističtější elektrickou řadou pro brněnské Depo kolejových vozidel jsou „laminátky“, stroje řady 230, kterých dnes slouží v provozu asi čtyřicet. První stroje byly nasazeny do činné služby v červnu 1966 a začaly sloužit nejdříve na trati Kutná Hora–Havlíčkův Brod–Jihlava a o několik málo měsíců později i na rameni Havlíčkův Brod–Brno Židenice. V roce 1967 začaly tyto krásné stroje s nadčasovým designem jezdit až do Bratislavy, potvrzuje přednosta Matuš.

Laminátku navrhl známý český designér prof. Ing. Arch. Otakar Diblík, jemuž byl vzdán loni hold k jeho nedožitým devadesátinám. Stroj 230 001 byl vystaven několik dní na spojovací koleji na výstaviště přímo v brněnské ulici Poříčí, naproti Fakultě architektury, a budil tak zaslouženou pozornost.

Dnes tyto lokomotivy můžeme ponejvíce spatřit v traťovém úseku Kutná Hora–Brno–Břeclav-státní hranice, kde denně vozí zpravidla mezinárodní nákladní vlaky. Většinu těchto vlaků vede přípřež dvou strojů řady 230 a poměrně často musí do stoupání mezi Tišnovem a Vlkovem vypomáhat ještě třetí stroj na konci vlakové soupravy. Mezi strojvedoucími se této službě vtipně říká „lanovka“, neboť jde o celodenní ježdění na asi dvacetikilometrovém úseku do vrchu s nákladem a po prázdnu nazpět.

Nejnovější elektrické dvousystémové řady 362, resp. 363, plní v rámci brněnského depa řadu výkonů přesahujících obvod působnosti depa. S těmito stroji se potkáme nejen na nákladních vlacích, ale také na řadě osobních vlaků a rychlíků.

Nedílnou součástí provozu Depa kolejových vozidel Brno jsou i nehodové pomocné prostředky. Jde o nehodový pomocný vlak a jeřábové jednotky, kde je usazen mohutný nehodový jeřáb typu EDK 750. Naši zaměstnanci spolupracují i na přepravách a manipulaci s těžkými objemnými předměty, jako jsou transformátory či mosty, a také pomáhají při obnově kolejových polí a výhybek, potvrzuje šéf brněnských nehodových prostředků Jiří Böhm.

Není od věci připomenout, že zaměstnanci DKV Brno se zúčastňují ve svém volnu i sportovních aktivit, kde je hlavní doménou fotbal, tenis a kuželky. Našemu fotbalovému družstvu, složenému převážně z provozních zaměstnanců, se letos podařilo vyhrát pohár ředitele odboru kolejových vozidel Českých drah a tím jsme postoupili na mistrovství republiky železničních zaměstnanců o putovní pohár generálního ředitele společnosti České dráhy. Na tomto mistrovství, konaném 14. září v České Třebové, jsme následně vybojovali bronzovou medaili, což je pro nás velmi dobrý výsledek, potvrzuje přednosta depa.

Dodejme, že v tenisových kláních se na mezinárodních akcích USIC v reprezentačních výběrech objevují zaměstnanci DKV Brno Jaroslav Vysloužil, Libor Kolář, Karel Poul a Ing. Zdeněk Průša. V letošním roce výběr dosáhl v Nymburce prvenství v regionálním turnaji tří zemí a hlavně získal primát na mezinárodním mistrovství USIC v roce 2003, kterého se zúčastnilo dvacet týmů z celé Evropy. V kuželkách je to zase Josef Něnička, který posbíral více pohárů za přední umístění v jednotlivcích.

Na závěr vrchní přednosta Ing. Matuš dodává, že přes veškerou snahu všech zaměstnanců DKV Brno, a to jak provozních, tak i ze správkáren či technického zázemí, je letos finanční situace velmi složitá. Vývoj provozních výkonů jednotlivých trakcí vozidel DKV výrazně ovlivňuje nákladovou oblast hospodaření. Přes veškeré úsilí a úspory nejsme prozatím schopni naplňovat předpokládané plánované náklady, takže se pohybujeme v „červených číslech“. Hlavní příčinou je nárůst provozních výkonů při zvýšené výlukové činnosti, zejména její kumulace a zvýšené výkony u dieselových lokomotiv při povodňových odklonech nákladní dopravy na rameni Znojmo–Břeclav, které jsme prováděli navíc, oproti původnímu plánu. Rostou ceny paliva a energií, čímž se roztáčí inflační spirála, která zásadně ovlivňuje naše letošní plánované náklady. Nicméně prioritou jsou pro nás zákazníci v osobní či nákladní dopravě, kteří nesmí naše potíže v žádném případě pocítit.

MARTIN HARÁK

Šéf brněnských nehodových pomocných prostředků Jiří Böhm (na snímku druhý zprava) informuje vrchního přednostu Josefa Matuše o rozsahu škod poničeného stroje řady 242.
Foto: AUTOR