Týdeník Českých drah - ŽELEZNIČÁŘ

Devítičlenný tým strojvedoucích z Depa kolejových vozidel Praha vede denně vybrané vlaky SuperCity a EuroCity mezi českou metropolí Prahou a slovenským hlavním městem Bratislavou.

Mimo tento malý pracovní tým jsou připraveni v případě nemocí a dovolených zaskočit i speciálně proškolení náhradníci, kteří jezdí „letmo“. Pro úplnost zmiňme, že do Bratislavy zajíždí také někteří strojvedoucí z DKV Brno.

Pražský pracovní kolektiv vozí slovenskými dvousystémovými lokomotivami řad 350, 362 nebo 363 vlaky EuroCity 274 a 277 a vede Pendolina na spojích SC 18 a 19 mezi oběma hlavními městy. Nejmarkantnější změnu při vozbě mezinárodních vlaků mezi Českem a Slovenskem lze po přejezdu státní hranice vnímat za Lanžhotem. A to doslova, neboť přímo na hranici končí český železniční koridor a dále následuje běžná slovenská trať, po které musíme jezdit pomaleji, říká jeden z pražských strojvedoucích Jiří Nejedlý. Je velká škoda, že slovenská strana plynule nenavázala na dokončený první český tranzitní koridor a nedovedla jej do pouhých sedmdesát kilometrů vzdálené Bratislavy. Doufám, že se kompetentní slovenské orgány dohodnou na této stavbě, i když vím, že momentálně je pro Slovensko prioritní koridor z Bratislavy směrem na Žilinu a Košice.

Strojvedoucí vysvětluje, že na slovenských železnicích jsou takřka totožné dopravní předpisy jako u nás, nicméně kromě dílčích rozdílů jsou tam dvě významnější odlišnosti. Slovenští výpravčí provádějí výpravu svislými pohyby výpravky nahoru a dolů, což je zásadní rozdíl od naší výpravy a musím říci, že je to možná efektivnější. Oči totiž na svislý pohyb zareagují rychleji než jen na zdviženou výpravku či její eventuální kývání ze strany na stranu. Druhou odlišností od českých zvyklostí jsou takzvané stahovačky, kdy se na přesně určených místech stahují nebo zvedají sběrače trakčního proudu na lokomotivách. Na Slovensku se musí „stahovat“ bez výhrad všude, kde je to nařízeno návěstmi pro elektrický provoz. U nás může na řadě míst například Pendolino projet takový úsek se zvednutým sběračem, jen s vypnutými pomocnými pohony.

Řada jeho kolegů pamatuje bývalé Československé státní dráhy, kdy „Pražáci“ často vozívali rychlíky na Slovensko. Pro nás Slovensko není ani moc cizina. Odpadají jazykové bariéry a navíc je v bratislavském depu malý kolektiv zaměstnanců, s nímž máme letité přátelské vztahy. Kolegové se nám snaží vyjít maximálně vstříc, což je velmi sympatické, pochvaluje si Jiří Nejedlý.

MARTIN HARÁK

Strojvedoucí Jiří Nejedlý nastupuje na svůj stroj na vlaku EC 274, s nímž za chvíli opustí slovenské hlavní město.
Foto: AUTOR