Týdeník Českých drah - ŽELEZNIČÁŘ

Je především v zájmu provozovatelů, aby nás o nehodách informovali co nejdříve a s co největší přesností, říká generální inspektor Mgr. Roman Šigut.

Drážní inspekce počátkem letošního roku dovršila šest let své existence. Při této příležitosti jsme položili několik otázek generálnímu inspektorovi Mgr. Romanu Šigutovi.

Drážní inspekce vstoupila do sedmého roku šetření mimořádných událostí na dráhách. Mohl byste předchozí období v krátkosti bilancovat?

Drážní inspekce vznikla jako národní orgán pro nezávislé vyšetřování mimořádných událostí v drážní dopravě a jako taková si i v uplynulém roce plnila své povinnosti. Vyšetřovali jsme nejzávažnější kauzy, jako např. srážku tramvají v Ostravě, srážku vlaků v Moravanech nebo srážku vlaku s mostní konstrukcí ve Studénce. Dále jsme vyšetřovali, zjednodušeně řečeno, ty nehody a ohrožení, které se staly na veřejnosti přístupných místech nebo u kterých jsme předpokládali, že výsledky šetření přispějí ke zvýšení bezpečnosti. Kromě toho pokračovala DI v prevenci a osvětě, v komunikaci s veřejností, médii i zahraničními partnery. V otázkách bezpečnosti jsme i nadále zůstali naprosto nekompromisní, mnohdy k nevůli provozovatelů, a nic na tom nezměnil ani fakt, že jsme byli nuceni bránit svou nezávislost před nejrůznějšími ataky a pokusy o ovlivňování nezávislého vyšetřování.

Uvedl jste, že vyjíždíte k nehodám a ohrožením na veřejně přístupných místech, z jakého důvodu?

Ano, po ohlášení, že došlo k mimořádné události, vyjíždíme k těmto vybraným případům přímo na místo jejich vzniku. Setkáváme se s názorem, že vyjíždět na místo nehody na železničních přejezdech nebo na střety drážních vozidel s osobami je zbytečné, že dochází k časovým prodlevám při obnovování provozu apod. Jak už jsem řekl, vyšetřujeme všechny nehody, které se odehrají na veřejnosti přístupném místě. Tím jsou železniční přejezdy, stanice a zastávky. Jsou to místa, kde má dráha vůči veřejnosti určité povinnosti, a my musíme mít jistotu, že příčiny budou vyšetřeny objektivně. Koneckonců jsme státní institucí a naší povinností je hájit zájmy celé společnosti.

Jestliže je např. ve stanici bez podchodů nebo nadchodů sražena vlakem osoba, musíme se přesvědčit, zda si provozovatel dráhy, popř. dopravce, splnil své povinnosti stanovené právními předpisy a zda zajistil bezpečnost cestujících. Obdobně tomu je na železničních přejezdech. Kdo jiný by měl být při přezkoušení přejezdového zabezpečovacího zařízení, vyhodnocování dat nebo posuzování rozhledových poměrů než Drážní inspekce, která je nezávislá na jakémkoliv provozovateli dráhy a dopravci? Jinak tomu je v případech, kdy je osoba sražena vlakem na širé trati. V těchto místech nemá ze zákona co dělat, a proto tu není co vyšetřovat, nejedná-li se např. o traťové dělníky apod.

Setkáváme se s názorem, že čekání na příjezd inspektorů DI někdy brání včasnému obnovení provozu...

Čím rychleji provozovatel dráhy nebo dopravce ohlásí Drážní inspekci vznik mimořádné události, včetně všech údajů dle vyhlášky, tím rychleji naši inspektoři vyjedou na místo nebo udělí souhlas s obnovením provozu. Ještě v loňském roce jsme byli vůči provozovatelům shovívaví a vyjížděli jsme i tehdy, pokud nám byly nahlášeny neúplné údaje, přičemž po nahlášení upřesňujících údajů byl výjezd zrušen nebo se v něm pokračovalo.

Od nového roku se rozhodujeme o výjezdu až na základě všech oznámených údajů, které stanovuje vyhláška, mj. i z ekonomických důvodů. Bohužel se setkáváme i s tím, že provozovatel oznámí nehodu se všemi potřebnými údaji až se značným časovým odstupem a cestujícím pak zdůvodňuje, že provoz je zastaven, protože se čeká na Drážní inspekci. Mohu ubezpečit cestující, že naši inspektoři vždy vyjíždí po oznámení nehody okamžitě. Je tedy v zájmu provozovatelů, aby nás o nehodách informovali co nejdříve a s co největší přesností.

Jak to vypadá v oblasti vyšetřování mimořádných událostí, jaká je aktuální statistika?

Za rok 2008 evidujeme na železnici celkem 1511 mimořádných událostí, což je o 302 případů méně než v předchozím roce. Zahynulo při nich 229 osob a 356 osob bylo zraněno. Ve srovnání s rokem 2007 to představuje navýšení o 20 případů v počtu usmrcených. V počtu zraněných osob je to navýšení o 94 případů. Navýšení je dáno zejména závažnou nehodou ve Studénce.

Zvýšenou pozornost nadále věnujeme nehodám na železničních přejezdech, kde v loňském roce došlo celkem k 247 střetnutím, při kterých zemřelo 45 lidí a dalších 124 osob bylo zraněno. Počet nehod oproti roku 2007 mírně klesl, ale výrazně se zvýšil počet usmrcených osob, o 45 %. Na základě výsledků šetření vydala DI už 21 bezpečnostních doporučení a další připravujeme.

Kromě již mediálně známých doporučení po srážce vlaků v Moravanech to bylo v loňském roce např. v souvislosti se srážkou vlaku s manipulačním vozíkem v Třebovicích v Čechách, srážkou tramvají v Ostravě a Brně, vlečením chlapce tramvají v Olomouci, požá­rem rychlíku v Pňovanech a dalšími mimořádnými událostmi. Protože jsme transparentní, všechny závěrečné zprávy ze šetření, včetně bezpečnostních doporučení, zveřejňujeme na našich webových stránkách (http://www.dicr.cz).

Jaká jste přijali opatření po známé nehodě v Moravanech?

Po této závažné nehodě jsme vydali bezpečnostní doporučení, které také směřovalo k zabezpečovacímu zařízení. Nespokojili jsme se s tím, že tam bylo nějaké nadměrné množství písku zaviněné poruchou pískovače, a tím že to uzavřeme. To by bylo krátkozraké. Šli jsme do větší hloubky a chtěli zjistit, proč vlastně tam byla na ná­věstidle zelená a co to umožnilo. Výrobce, pokud je nám známo, udělal první úpravy a další budou následovat. V případě, když vozidlo „zmizí“ a neobjeví se v sousedním obvodu, musí zabezpečovací zařízení reagovat a upozornit obsluhu.

Drážní inspekce také prosadila číslování přejezdů, což je velice pozitivní.

To vzniklo po sérii tragických nehod na přejezdech: především Vraňany, ty jsou mediálně velmi známé, Jablůnka a Domašov nad Bystřicí. Tyto mimořádné události měly společného jmenovatele – správnou lokalizaci přejezdu. Na základě zmíněných mimořádných událostí jsme v roce 2007 vydali bezpečnostní doporučení, že chceme, aby všechny železniční přejezdy v ČR byly jednoznačně označeny s kontaktem, kam telefonovat pro případnou pomoc, apod. Doporučení bylo realizováno až s příchodem nového ministra dopravy Petra Bendla.

Ta realizace je jistě velmi pozitivní.

Bezpochyby. Nezávislé šetření, to je další důležitý aspekt, není pouze konstatování mimořádné události, jejíž příčinou bylo porušení toho a toho paragrafu a viníkem je ten a ten. Nezávislost šetření spočívá i v tom, že je nutné prověřit dosavadní systém z hlediska bezpečnosti, odhalit případná bezpečnostní rizika nebo „díry“ v systému, aby se předešlo opakování.

Jak to dopadlo s šetřením ohledně neoznámených mimořádných událostí na tramvajové dráze v Ostravě?

S DP Ostrava jsme zahájili dvě správní řízení za neoznámení vzniku mimořádných událostí, neprovedení dokumentace a nezjišťování příčin a okolností jejich vzniku. Ani jedno z těchto správních řízení ještě nebylo pravomocně ukončeno. Drážní inspekce trvá na tom, že byly tímto provozovatelem spáchány správní delikty, DP Ostrava je opačného názoru a proti rozhodnutím DI se odvolává.

Drážní inspekce se ale kromě mimořádných událostí věnuje také preventivním státním dozorům...

Skutečně je tomu tak. Kromě šetření mimořádných událostí se věnujeme prevenci a osvětě. Za tímto účelem vykonáváme státní dozor ve věcech drah, přičemž upřednostňujeme formu neoznámeného státního dozoru, kdy inspektoři se pohybují v terénu a dohlíží na dodržování právních norem a bezpečnost. V roce 2008 jsme při 1504 státních dozorech, z toho tři čtvrtiny byly neoznámené, zjistili 707 nedostatků. Nejzávažnější se týkaly nedostatečných rozhledových poměrů nebo nevyhovujícího technického stavu železničních přejezdů, chybného postupu při šetření nehod, nesprávných technologických postupů a nedostatků v odborné a zdravotní způsobilosti osob. Zvýšenou pozornost jsme věnovali také výlukovým činnostem, systému zajišťování bezpečnosti, kontrolní činnosti provozovatelů apod. Právě poslední zmiňovanou vnitřní kontrolu, která je bohužel mnohdy prováděna pouze formálně, by neměli provozovatelé podceňovat a už vůbec ne omezovat. Včas odhalený nedostatek snižuje pravděpodobnost vzniku osudové chyby, která může vyústit v závažnou nehodu.

Jaké preventivní akce jste v loňském roce připravili?

Vedle výkonu státního dozoru zrealizovala Drážní inspekce projekt Hurá na cesty, určený pro děti prvních a druhých tříd základní školy a upozorňující zábavnou formou na bezpečnostní zásady na dráhách. Velký nástěnný obraz, pracovní sešit a metodický pokyn pro učitele byl rozeslán do všech základních škol v ČR. Dále jsme do autoškol distribuovali film Řidič – postrach přejezdů, který jsme natočili ve spolupráci s Železnicemi Slovenské republiky. Upozorňuje na rizika, nejčastější chyby a správné chování na železničních přejezdech. Se slovenskými kolegy jsme připravili i další instruktážní film, tentokrát věnovaný zásadám správného chování na železnici. Veškeré tyto materiály jsou k dispozici na našich webových stránkách.

Reagujete také na podněty veřejnosti?

Již v roce 2007 jsme zaznamenali nový fenomén, kterým byly stížnosti na jednání provozovatelů a podněty na možné ohrožení bezpečnosti drážní dopravy. Za tímto účelem jsme vytvořili i e-mailovou adresu prevence@dicr.cz, kam může veřejnost své podněty zasílat. Pro úplnost – v roce 2007 bylo na DI zasláno 39 podnětů k prošetření, přičemž polovina z nich se týkala přímo podezření na ohrožení bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy, v loňském roce se DI zabývala již 54 podněty, z čehož 45 se týkalo přímo bezpečnosti na dráhách.

Máte dost kvalitních odborníků?

Na celou republiku máme 55 zaměstnanců, včetně ekonomického a právního servisu, takže inspektorů je zhruba čtyřicet. Na prevenci, vyšetřování, na všechny dráhy včetně tramvají apod. Je to nedostatečný počet, při přípravě se počítalo s počtem vyšším. Doufám, že se podaří i tento personální deficit vyřešit. S příchodem nových dopravců se totiž trh změní, každý bude prosazovat své ekonomické zájmy a bude to úplně jiná situace, než byla za jednotných Českých drah, které byly dominantním dopravcem a zároveň provozovatelem dráhy. Situace bude brzy zcela jiná a když budeme chtít udržet úroveň bezpečnosti, budeme muset řešit navýšení počtu našich kontrolních pracovníků.

(Připravila Mgr. Irena Pospíšilová)