Týdeník Českých drah - ŽELEZNIČÁŘ

ž jsem psala o kamarádce Mirunce z Českých drah, se kterou jsme jedno tělo a jedna duše. Nepřeháněla jsem. Poslala mi pár železničářských vejšplechtů, jako by věděla, že v Činoherním klubu sbírám během zkoušek vejšplechty divadelní. Tak jsem zvědavá, kterým se budete smát víc!

Vejšplechty divadelní

V pražském Činoherním klubu napovídám z první řady. Během zkoušky mám telefon nastavený na ticho a položený na sedadle vedle sebe. Jednou, když dával režisér Ondřej Sokol hercům připomínky, jsem uviděla na displeji, že mi volá maminka. Skrčila jsem se a rychle jsem s ní vyřídila, co potřebovala. Když jsem se narovnala, všichni herci i s režisérem na mě koukali a Petr Nárožný po mně mávl rukou.

„Má vedlejšák! Napovídá přes mobil na Vinohradech!“

Panu režisérovi Smočkovi se jednoho dne nelíbilo nasvícení scény.

„Kabino,“ zavolal na osvětlovače, „podívejte se na hlavu pana Nárožného! Tam něco chybí!“

Petr se osvětlovačů zastal. „No, to není světlem, Láďo...“

Inspicient Stanley nás na konci zkoušky všechny zavolal do hlediště a informoval nás o zkouškách před premiérou. Na závěr ještě jednou zopakoval, že od zítřka zkoušíme dopoledne a večer, v sobotu, v neděli a v pondělí. Čekaly nás náročné tři dny a Petr Nárožný naše společné setkání ukončil po svém. „Ještě připomeňte, Stanley, že v neděli, v pondělí a v prdeli se píše měkké -i-!“

„Marku, perete si?“ zeptal se jednou Petr Nárožný svého mladšího kolegy, Marka Taclíka. Marek přikývl. „Peru.“

„A v ruce přepíráte?“

„Ne. V pračce!“

Petr pokýval hlavou. „Je to těžký?“

„Není! Zmáčknete knoflík a je to!“ Ale Petra očividně nepřesvědčil.

„Kdepak, knoflík! Já jsem si na to pořídil to nejdražší na světě. Ženu!“

Jednou se během zkoušky mluvilo o nohách a Petr Nárožný najednou začal vykřikovat na celé divadlo. „Noha! Noha! Mám tam nohu!“

Nikdo nevěděl, co se stalo, a Petr se na nás na všechny potutelně podíval a své výkřiky nám vysvětlil. „To je nejčastější výkřik z nádraží...“

Vejšplechty železničářské

Proč není na pátém nástupišti napsáno, že vlak jede z prvního?

Chtěl bych jízdenku sexystar! (správně je Citystar)

Paní, kde si můžu koupit jízdenku na ten hysterický vláček? (historický)

Kolik stojí ta skupinková jízdenka? (sleva pro skupiny)

Co mám udělat, když si chci zařídit tu jízdenku Beruška? (nabídka je ČD Eliška)

IRENA FUCHSOVÁ Autorka fejetonů www.kdyz.cz V povědomí čtenářů je zapsána jako autorka více než dvou desítek knižních titulů. Vedle pohledů do divadelního zákulisí v nich reaguje především na problematiku moderního společenského soužití.

Chtěla bych jet do Parisa tím Pampulínem, co jezdí do ten Vídeň.

Kolik by to stálo vlakem na Malorcu?

Železničářské vejšplechty mě dostaly! A jak vám se líbily ty divadelní? Doufám, že ano.

Ať nám tedy železničářské a divadelní vejšplechty dál projasňují naše pracovní dny a hlavně, ať máme čas a chuť se jim smát!