|
Týdeník Českých drah - ŽELEZNIČÁŘ |
|
|
Železnice je jednou z věcí, kterou se Japonsko může chlubit. Po světě ji proslavily superexpresní vlaky, které po ostrovech vycházejícího slunce jezdí od roku 1964. Jízda po kolejích je zde pohodlná a obvykle bez zpoždění.
 |
Výhodnou jízdenku si kupte už doma
Návštěva Japonska často začíná v hlavním městě Tokiu. Z letiště Narita vás na centrální nádraží dvanáctimilionové metropole dopraví vlak s příznačným názvem Narita expres.
Pokud chcete od začátku po Japonsku cestovat železnicí, můžete si u společnosti Japan Railways koupit výhodnou jízdenku pro cizince. Stojí asi 13 tisíc korun na dva týdny. Na první pohled vypadá drahá, ale díky ní získáte možnost volně cestovat všemi nejmodernějšími vlaky, autobusy a dokonce loděmi zmíněné společnosti po celé zemi. Kdybyste platili za každý úsek zvlášť, vyšlo by vás to dráž. Ale pozor, zmíněná jízdenka je v samotném Japonsku nedostupná, musíte si ji pořídit už doma. Nabízí ji například cestovní kancelář NTS Travel.
Kde máte výhled na celé Tokio
Z centrálního nádraží to není příliš daleko do rušné obchodní čtvrti Ginza. Nenechte si ujít zdejší kuriozitu, divadlo Kabukiza se svým historickým představením Kabuki. Herci používají z úcty k tradici zastaralý jazyk, kterému dnes už diváci nerozumí, musí proto během představení nahlížet do překladových textů. V souboru byste také marně hledali ženy, přísná pravidla dovolují vystoupit na jeviště pouze mužům.
Za relativně krátkou dobu se také dostanete k areálu císařského paláce. Dovnitř se nedostanete, nachází se sice v krásných, avšak bohužel nepřístupných zahradách.
Jestliže chcete vidět Tokio najednou, vydejte se vlakem do stanice Ikebukuro. V nedaleké čtvrti Sunshine City naleznete šedesátipatrový mrakodrap. Expresním výtahem vyjedete až na vrchol a za příznivého počasí se vám hlavní město představí v celé kráse.
Prohlídka hradu? Jedině v ponožkách
V případě, že se Tokia nabažíte, můžete se vydat vlakem na sever. Zde se rozkládá na ploše 1 402 km2 Národní park Nikko. Jeho horskou scenérii tvoří hlavně četné parky a vodopády. Na největším z nich padá voda z výšky 97 metrů.
Podíváte se na pětipatrovou pagodu ze sedmnáctého století a pozlacenou, červeným lakem zdobenou svatyni Tóšógú, na jejíž stavbě se údajně podílelo až sedmnáct tisíc řemeslníků.
Severozápadně od Tokia se zase nachází město Matsumoto. To se pyšní šestipatrovým hradem z konce 16. století. Prohlídka probíhá pro Evropana v poněkud nezvyklých podmínkách: v ponožkách. V Japonsku se totiž přísně dbá na přezouvání. Exotický dojem z návštěvy umocní všudypřítomné rozkvetlé sakury.
Z Matsumoto to není daleko do hokejem proslaveného Nagana. Atrakcí je zde chrám Zemkódži, jehož původ sahá až do sedmého století. Tehdy se zde mělo přechovávat jedno z prvních vyobrazení Buddhy.
Vlak jezdí minimálně sto metrů pod zemí
Milovníci tunelů si jistě nenechají ujít projížďku v Seikanu, nejdelším podmořském tunelu na světě. Ten vede mezi ostrovy Honšú a Hokkaidó a je dlouhý téměř čtyřiapadesát kilometrů. Samotná jízda vlakem pod mořem má délku 23,3 kilometrů, minimální výška zeminy nad tunelem činí sto metrů. Otevřel se před jedenadvaceti lety a dnes se jezdí šestkrát denně oběma směry.
Pokud budete chtít využít japonské vlaky ještě o trochu víc, nabízí se doporučit město Sapporo na ostrově Hokkaidó. V roce 1972 hostilo zimní olympijské hry a najdete tam také proslulé muzeum piva. Pěnivý mok ve městě začali vařit v roce 1876.
Pro cizince mají japonské vlaky exotická jména. Při cestě z Tokia do Sappora pojedete například Šinkansenem Hayate. Do města Aomori zase dorazíte Šinkansenem Tsugaru. Oproti domácím zvyklostem naleznete na místence i číslo nástupiště. Pokud nechcete nic riskovat, rezervace místa ve vlaku je pro vás prakticky povinná.
CHLOUBA JAPONSKÉ ŽELEZNICE.
Sonic Express (Kyushu Railway Company), který jezdí na ostrově Kjúšú.
Foto: autor
 |