Týdeník Českých drah - ŽELEZNIČÁŘ

Velkoplošné barevné snímky Jana Zatorského jsou od konce dubna k vidění ve vestibulu na pražské „Masaryčce“.

nápadem – po několika letech úspěšného putování galerijního vlaku – přišla ředitelka Leica Gallery Prague Jana Bömerová.´ „Chtěla jsem projekt, který by byl s dráhami nějak spojený. A když jsem viděla fotky pana Zatorského, řekla jsem si, že to je ono. Už jsem je sice viděla jednou v rychlosti v galerii, ale při pečlivějším prohlížení jsem si uvědomila, že na nádraží nemůže být nic jiného,“ prohlásila během vernisáže.

„Najednou mi to nad fotkami sepnulo“

Výstava je minimálně v českém měřítku raritou, pokud jde o počet návštěvníků. Mít výstavu, kterou zhlédne několik desítek tisíc lidí denně, to je unikát. „Dokonce i s vyhlášenými pražskými galeriemi, kam přijde opravdu mnoho lidí, je to nesrovnatelné. Pro mě je to úžasná věc,“ hodnotí akci autor snímků Jan Zatorsky.

Prozradil také, jak série, kterou by bylo možno pracovně označit jako paralely, vlastně vznikla. „Byla to čirá náhoda, jeden den jsem vyfotil dveře výtahu na hlavním nádraží a druhý den odpoledne portrét režiséra Radima Špačka do časopisu. Najednou mi to nad těmi fotkami sepnulo, že je tam neskutečná podoba jeho brýlí s obrubami výtahových okének. A tak vznikla první práce. Pak se nabízely další, výhybka, zvonky... a snímky přibývaly rychlým tempem.“

Fotografie, které mají pozitivní energii

Potenciální amatérské fotografy však asi zklame jedna věc: pouhých čtrnáct dvojic obrázků stálo jejich autora dva a půl roku práce.

Snímky ještě čeká dražba, která pomůže Krizovému centru v Ostravě. Favorita dražby si třeba našla jak paní ředitelka (tajemství známého snímku ženy čtoucí si v okně a vlaku na žižkovském viaduktu autor neprozradil, i když nejen paní Bömerová na něj během vernisáže naléhala).

Náměstek generálního ředitele Českých drah pro provoz Jiří Kolář, jenž nad výstavou převzal záštitu, svou vyhlédnutou fotku prozradit nechtěl, ale zato naznačil budoucí výstavní záměry. „Je to o nabídce a poptávce. České dráhy jsou schopné odvézt galerijní vlak třeba každý rok. Jde o to, jestli Leica Gallery bude ochotna jej naplnit.“

Za Krizové centrum Ostrava (www.kriceos.cz) poděkovala Českým drahám i Leice Gallery Petra Ďásková. Zařízení poskytující pomoc lidem v nouzi při té příležitosti také představila. „Po nehodě ve Studénce jsme viděli moc velmi smutných fotek, tak jsem ráda, že tyhle snímky jsou pozitivní, že do okolí vysílají dobrou energii,“ uvedla.

Řešili se i praktické věci. Třeba to, zda se autor a galeristka nebojí vandalů a sprejerů na volně přístupném nádraží? „Panu Zatorskému psala hned první den jedna z průvodčích, které jezdí na trase Kladno–Praha, že se sází, která z fotografií bude první posprejovaná,“ vypravovala Jana Bömerová.

Nijak černě to však nevidí. „Věřím, že sprejeři na umění útočit nebudou, ostatně náš vlak jezdil tři roky a nikdo nám ho nepokreslil.“ Podle ní by se nepředvídatelnými mohly stát spíše čmárající děti. „Ale s tím rizikem to musíme brát, v nejhorším případě se fotografie vymění,“ podotýká galeristka.

V srpnu v Ostravě

Už na vernisáži v Leica Gallery v pražské Školské ulici si přítomní kupovali pohlednice s reprodukcemi snímků Jana Zatorského. Pohledy budou v prodeji jak v samotné galerii, tak ve vybraných stanicích ČD. 20. května se uskuteční v prostorách galerie aukce vybraných originálních fotografií podepsaných autorem. Výnos bude věnován právě Krizovému centru Ostrava, které loni pomáhalo také postiženým při železničním neštěstí ve Studénce. Na pražském Masarykově nádraží budou fotografie Jana Zatorského vystaveny až do 31. května, v srpnu se přesunou do Ostravy-Svinova.

MARTIN NAVRÁTIL