Týdeník Českých drah - ŽELEZNIČÁŘ | |
Na místě, kde koleje položili už v roce 1883, se dočkali nové zastávky. Je vybavena tak, aby cestujícím poskytla maximální komfort.
PŘÍJEMNĚJŠÍ ČEKÁNÍ.
|
Stavbu zastávky iniciovalo město Brandýs nad Labem-Stará Boleslav ve spolupráci s Regionálním organizátorem pražské integrované dopravy (ROPID) již před pěti lety. Financování stavby zajistil Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) se spoluúčastí města. Vzniklo čtyřicet metrů dlouhé nástupiště s bezbariérovým přístupem a s pomůckami pro bezpečný pohyb slabozrakých a nevidomých osob. Před nepřízní počasí chrání cestující prosklený přístřešek.
Informace o provozu vlakové dopravy poskytuje informační zařízení. Zastávka je vybavena venkovním osvětlením. K zahájení komerčního přepravního provozu ČD ještě zbývá instalovat označovač jízdenek PID.
Brandýs nad Labem se dočkal železné dráhy v roce 1883. Železnice město propojila s Čelákovicemi a tamní Rakouskou severozápadní dráhou z Prahy-Těšnova do Vídně. V období před první světovou válkou byly na brandýské místní dráze zaváděny exkluzivní přímé vlaky do Vídně přes Nymburk pro vskutku vznešené cestující – následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este, arcivévodu Karla Františka Josefa a jeho choť Zitu Adelgunde Marii von Gnaden. Arcivévoda Karel v Brandýse nad Labem absolvoval vojenskou službu jako poručík 7. dragounského pluku vévody Lotrinského. Na slavnostně vyzdobené vlaky z Vídně a jejich honosné cestující čekalo vždy na novém nádraží v Brandýse nad Labem mnoho nadšených obdivovatelů a vysocí hodnostáři jako místodržící hrabě Thun, starosta Jiskra a okresní rada Žert.
Město Brandýs nad Labem-Stará Boleslav je souměstím dvou dříve samostatných měst, z nichž každé má svou bohatou historii. Proto v roce 1960, kdy byla obě města sloučena v jedno, nebyly akceptovány návrhy na nový název a zůstaly zachovány původní historické názvy obou měst. Vzniklo tak české město s nejdelším názvem, které má dnes 15 300 obyvatel a rozpočet téměř 800 milionů korun. Leží na obou březích Labe v úrodné Polabské nížině, což – spolu s blízkostí hlavního města Prahy, která je vzdálena jen asi dvacet kilometrů – odedávna ovlivňovalo jeho územní vývoj.