Týdeník Českých drah - ŽELEZNIČÁŘ

Milovníci parních veteránů si tentokrát opravdu přišli na své. Během prodlouženého víkendu od 1. do 3. května houkaly na trati Pardubice – Liberec parní vlaky. Taky bylo co oslavovat.

ulaté 150. výročí si první májový víkend připomínala významná železnice severovýchodu Čech, takzvaná Jiho-severoněmecká spojovací dráha, pro někoho možná známější pod zkratkou SNDVB. Výročí se vztahovalo na důležitý, 160 km dlouhý úsek Pardubice – Liberec a někdejší uhelnou odbočku Jaroměř – Malé Svatoňovice.

JAROMĚŘ CENTREM OSLAV. Vršovický čtyřkolák 434.2186 opouští točnu, za ní se na sluníčku vyhřívá stroj 423.0145. Foto: autor

Přípravy na poměrně velkolepou akci se chopila Společnost železniční, výtopna Jaroměř. Buďme však spravedliví, pomoc poskytla desítka partnerů, drážních spolků, privátních dopravců a sponzorů, především ostravská společnost OKD Doprava. Nesmíme samozřejmě zapomenout ani na SŽDC, ČD Cargo a samotné České dráhy. Poděkování si rovněž zaslouží všichni zaměstnanci z královéhradeckého Regionálního centra provozu, kteří se na akci rovněž podíleli, nebo kterým celá oslava přidala nejednou starost navíc. Vždyť si kvůli tomu museli poradit s více než 70 zvláštními vlaky navíc.

Organizátoři se mimo jiné potýkali s relativně nízkou propustností místních tratí. Legendárním se z tohoto hlediska stal například železniční uzel ve Staré Pace, kde nejsou ani odjezdová návěstidla, jen výhybky na klíče. Parní jízdy rovněž probíhaly na jednom z nejdelších mezistaničních úseků Jaroměř – Dvůr Králové nad Labem. Jízdní doba tam trvá 16 až 25 minut. Pokud si tedy cestující nebo čekající fanoušci na nádražích stěžovali na případné zpoždění zvláštního nebo pravidelného vlaku, příčina rozhodně nemusela spočívat v zastaralé technice dávno nepoužívané lokomotivy nebo vagónu.

Bitva o nádraží přilákala tisícovky lidí

Prvomájový pátek byl ve znamení jízdy hlavního parního vlaku z Prahy přes Mladou Boleslav, Turnov a Jaroměř do Pardubic. O jeho vozbu se postaral plzeňský Iron Monument Club. Jak řekli Miroslav Kalivoda a Tomáš Podlena z čety „šlechtičny“ 475.111, pro lokomotivu to byla premiéra po devítiměsíční opravě přehřívače a komunikační trubky. Atmosféra byla úžasná, okolo většinou odkvetlých třešní supěly a pískaly parní vlaky a motoráčky.

V sobotu zavítali do Podkrkonoší přátelé vlaků z německé Horní Lužice. Byl to příjezd vskutku stylový. Parní vlak táhla německá lokomotiva „naší“ řady 555.0, ovšem v „honeckerovském“ provedení coby 52.8080. Vrcholem dne se ovšem stala ukázka boje o vlakové nádraží v Malých Svatoňovicích. Střet na magistrále, který předvedli členové military-klubů KVH Odolov a TS 20 Pláň, přitáhl na nástupiště několik tisíc lidí.

Právě tehdy se ukázala organizační náročnost akce. Kvůli jen mírnému zpoždění programu se musely vrátit na zem dvě repliky bojových letounů z první světové války. Bylo totiž nutné dodržet řádné křižování pravidelných vlaků. Tlačenice nadšených a zvědavých návštěvníků se během bojové jízdy vozidel obešla naštěstí bez zranění i bez nehody. Pořadatelská služba fungovala, jak měla. Malý Dominik, který se ztratil, díky včasnému zásahu rychle našel svou maminku.

Lokálka se po letech dočkala vlaku

Nedělní finále patřilo opět zvláštním vlakům. Klub přátel železnic Českého ráje se pochlubil lokomotivou 310.0134 ČD, Mladoboleslavský železniční spolek zase stroji 423.0145 a M 131.1081, olomoučtí přátelé železnic předvedkli lokomotivu 464.202 a M 131.1441, páraři z Vršovic zase 434.2186 ČD. Za specialitu můžeme považovat to, že se hned několik zvláštních vlaků vydalo na lokální trať Smiřice – Hněvčeves. Ta je totiž jinak bez pravidelné dopravy.

Pardubický spolek historie železniční dopravy pro změnu po celé tři dny lákal do svého muzea ve vodárně v Rosicích na parní stroje pana Malinovského a na dětskou dráhu Otakara Prokeše. Kromě toho ale organizoval také svezení motoráčky „Natašou“ a „Karlem“ na Chrudimsko nebo do Jaroměře.

Pokud jste oslavy stopadesátin SNDVB nestihli, nezoufejte. I když se tam vydáte až nyní, můžete objevit plno zajímavostí. Rozhodně vám doporučujeme navštívit nejen samotnou železniční trať, ale také místa v jejím okolí. Krajina je zde na architektonické památky a krásnou přírodu skutečně bohatá.

MARTIN NAVRÁTIL