Týdeník Českých drah - ŽELEZNIČÁŘ | |
|
Po 45 letech poctivé práce odešla Ing. Danuše Marusičová s koncem roku 2008 od Českých drah (dříve Československých státních drah). Ne každému se podaří zanechat tak výraznou stopu výsledků své práce, jako se to podařilo mé milé kolegyni. Je to jeden z těch pracovníků, kteří začínali, jak se říká, od píky. Nejprve v železničním provozu, postupně se vypracovala až do vedoucích funkcí a v závěru kariéry využila svých zkušeností ve funkcích odborné poradkyně.
Ing. Danuše Marusičová po vystudování Vysoké školy železniční v Praze, fakulty stavební (po přemístění do Žiliny Vysoké školy dopravní, fakulty provozu a ekonomiky dopravy, směr stavební), nastoupila dne 1. října 1963 k Československým státním drahám. Nastoupila na umístěnku k Jihozápadní dráze ČSD k Traťové distanci (TD) v Berouně, kde prošla provozní praxí u provozních jednotek TD ve funkci mistra a pak pracovala na technickém oddělení TD.
K 1. květnu 1968 byla na vlastní žádost přeložena na Severozápadní dráhu ČSD, službu traťového hospodářství, oddělení technické, jako specialista pro železniční svršek. Ke dni 1. listopadu 1990 byla přeložena na bývalý odbor traťového hospodářství Generálního ředitelství ČSD, kde prošla funkcemi specialista železničního svršku na technickém oddělení, vedoucí oddělení a v období od ledna 1992 do června 1993 byla ředitelkou odboru.
V období do května 1997 byla opět ve funkci vedoucí oddělení a zástupkyně ředitele odboru stavebního Divize dopravní cesty. Později, v období od 1. května 1997 do 31. prosince 1999, pracovala opět ve funkci ředitelky odboru. S koncem roku 1999 se (s ohledem na svůj věk) na vlastní žádost vzdala funkce a poté přijala nabídku pracovat ve funkci odborné poradkyně I. náměstka generálního ředitele ČD, kde působila do roku 2005. V letech 2005–2008 působila jako poradkyně generálního ředitele ČD a na závěr své kariéry pracovala ve funkci odborného specialisty na odboru mezinárodním GŘ ČD.
Kromě vlastní práce v oblasti traťového hospodářství a na odboru stavebním se zapojila do spolupráce s vysokými školami, kde byla mimo jiné stálou členkou státní zkušební komise pro státní závěrečné zkoušky na Dopravní fakultě Jana Pernera Univerzity Pardubice. Byla též velmi aktivní na mezinárodním poli, kde byla členkou Komise infrastruktury UIC a Expertní skupiny pro tratě.
Více než pět let byla členkou pracovních skupin, připravující návrhy evropských norem CEN/ /TC256 pro výhybky a geometrickou polohu koleje, a členkou AREMA (Americká železniční asociace pro údržbu). Byla též hodnotitelkou Evropské komise, Generálního ředitelství Výzkum (DG Research) návrhů projektů podávaných z oblasti povrchové dopravy v rámci výzev Evropské komise pod Rámcovým programem pro vědu a výzkum Evropských společenství. Je též autorizovaným stavebním inženýrem pro oblast železničních staveb.
V posledním období se zapojila do procesu realizace interoperability na Českých drahách, zastupovala České dráhy v mnoha mezinárodních projektech, přičemž za všechny jmenujme jeden z nejvýznamnějších – projekt InteGRail – projekt pro vytváření systémového prostředí pro integraci dílčích projektů na železnici. Byla velmi aktivní členkou Řídicího týmu projektu ERTMS (European Rail Traffic Managment System) a zástupkyní Českých drah v budování „Koridoru E“ (Drážďany–Praha–Břeclav–Bratislava/Vídeň).
Nelze všechny aktivity Ing. Marusičové v tomto krátkém hodnocení její práce postihnout. Důležitá však byla její snaha o týmovou spolupráci, profesionalita a pracovní nasazení. Svým přístupem k práci, odborným přehledem, vitalitou a životním optimismem byla příkladem pro mladší kolegy. Dokázala je získat pro věc a vštípit jim své krédo „změnit myšlení a táhnout za jeden provaz ku prospěchu celku“. Ing. Marusičové se tak podařilo pro České dráhy a pro železnici obecně vychovat řadu odborníků, kteří by měli nyní pokračovat v její započaté práci.
V neposlední řadě je nutné vyzdvihnout morální kredit Ing. Marusičové. Byla člověkem, který se ke všem kolegům vždy choval velmi korektně a přistupoval ke všem s čistým hledím. Svou otevřeností, přímostí a opravdovostí získala pověst člověka, na kterého je možné se vždy spolehnout.
Měl jsem to štěstí, že jsem alespoň v části svého profesního života mohl s „naší Dankou“ spolupracovat. Bylo to pro mne nádherné období plné kreativity a seberealizace. Děkuji jí za krásnou spolupráci a do dalšího života ji přeji pevné zdraví, mnoho úspěchů a životní pohodu. Přátelství i vzpomínky nám zůstávají.