Týdeník Českých drah - ŽELEZNIČÁŘ

Čtvrtek 11. prosince 2008 se stal dnem, kdy byla bez jakékoli slávy a publicity zahájena aktivace dálkového ovládání (DO) stanice Praha Modřany a dohled stanice Praha Zbraslav prostřednictvím jednotného ovládacího pracoviště (JOP) z Prahy Modřan. Celý systém se podařilo zprovoznit v pátek 12. prosince.

Zařízení, jehož investorem je SŽDC, instalovala firma AK signal Brno, a. s. Práce tu prakticky začaly v lednu 2008, kdy bylo zprovozněno provizorní zabezpečovací zařízení v Modřanech tak, aby se tam nemuselo jezdit na přivolávací návěsti. V květnu jsme zprovoznili přejezd v Modřanech, který byl také mimo provoz a nyní se zapnul celý úsek Braník–Zbraslav. Mezi uvedenými třemi stanicemi je aktivováno traťové zařízení, které znemožňuje jízdu vlaků proti sobě. Do souboru dále patří nové přejezdové zařízení ve Zbraslavi, vysvětluje Ing. Ladislav Polcar, technický náměstek ředitele AK signal Brno, a. s. Zároveň hodnotí celkový význam stavby, která umožní zvýšit rychlost, zrychlit křižování a ušetřit jízdní dobu.

Pro zaměstnance to bude každopádně jednodušší ovládání, ale vyžaduje to znalost obsluhy PC a Jednotného ovládacího pracoviště. Umožní celkový přehled na všechny části zařízení a pomůže zvýšit bezpečnost. Zatímco v Praze Modřanech výpravčí uvedeným dnem odsloužil svou poslední směnu, zbraslavští výpravčí zůstávají a mohou řídit svou stanici, dispečer z Braníka ovládá stanice Braník a Modřany.

Připomeňme, že poměrně moderní „reléovka“ v Modřanech byla poškozena a vyřazena z provozu po povodních roku 2002. Vlastní zabezpečovací zařízení bylo v prvním poschodí, a tak zůstalo v pořádku, ale vnější prvky se musely opravit a některé zcela vyměnit, říká technický náměstek. V Braníku funguje reléové zabezpečovací zařízení typu TEST 10 z konce 80. let minulého století. To ale muselo být upraveno (bez zásahu do vnějších prvků) tak, aby byl zapracován traťový souhlas. Laicky řečeno to znamená, že když nebude udělen zařízením souhlas pro jízdu směr Modřany, nelze zapnout na odjezdovém návěstidle znak dovolující jízdu.

Vlastní JOP a DO mají řadu zvláštností. Jednou z nich je, že celý úsek je vybaven nikoli tradičními kolejovými obvody, ale počítači náprav. Kabely jsou světlovodné a ani to prý nezabránilo v Praze tak častým nájezdům zlodějů kovů. Kabelové trasy, které se za ten jeden den položily, se ihned musely zahrnout, a přesto byly několikrát, a to i ty světlovodné, a tedy pro zloděje zcela bezcenné, vytaženy a ukradeny nebo poškozeny. Kdyby poslední čtyři týdny nebyl klid, snad by se to nemohlo ani včas zprovoznit, povzdechne si technický náměstek a už odbíhá k mobilnímu telefonu, jímž je během přepínání zařízení spojen s kolegy na Zbraslavi, aby aktuálně reagoval na postup prací.

Dopravu řídí výpravčí Karel Borák (v Modřanech) a jeho kolega Pavel Černoch (ve Zbraslavi), a osazenstvo již tak těsné branické dopravní kanceláře obnáší kromě zaměstnanců ČD ­ Telematiky, kteří upravují telefonní přepojovač, i Blaženu Peckovou z laboratoře TÚDC SŽDC, jež v těsné koordinaci s výpravčími ovládá myší venkovní prvky a sleduje jízdu „prvního“ vlaku 19010. A jak probíhá zapínání, resp. přepínání, prakticky? Na Zbraslavi bylo jednoduché zařízení s ručním stavěním výměn, které nijak nebránilo výstavbě nového. Zřídilo se nové, vyzkoušelo a připojily se přestavníky na výhybky. Pak už se přechodně musely výhybky zajistit výměnovými zámky až do doby aktivace nového zařízení. V Modřanech bylo zařízení provizorní, které dodnes muselo také fungovat, takže nové se vyzkoušelo zčásti na maketě a zbytek na venkovních prvcích, které nebránily provozu. Venkovní prvky se pak přepojují postupně, třeba v tuto chvíli je to zrovna přestavník na výhybce 1 v Modřanech, vysvětluje Ing. Polcar. Nějaký čas už fungoval elektricky, ale nepohyboval výhybkou, nyní byl připojen k výhybce. Návěstidla fungovala, ale byla zatemněna a označena kříži neplatnosti.

Výměnou software v Braníku by výhledově mohla být ovládána Praha Zbraslav. Ovšem až poté, co bude dopravně vyřešena další návaznost na stanici Vrané, uzavírá náměstek AK signalu a hned dodává: Věřím, že investor, tedy SŽDC, počítá s dalším rozšířením DO. Pokud by pokračovala výstavba a JOPkou se vybavilo Vrané, výpravčí ve Zbraslavi by mohl být zrušen a celá trať Praha Braník–Vrané nad Vltavou by byla ovládána z Braníka.

Martin Navrátil

Ing. Ladislav Polcar, technický náměstek ředitele AK signal Brno a. s., a Blažena Pecková z laboratoře TÚDC SŽDC během zapojování JOP a dálkového ovládání v dopravní kanceláři stanice Praha Braník.
Foto: AUTOR