Týdeník Českých drah - ŽELEZNIČÁŘ

Stavba přes 30 km dlouhého úseku mezi Plzní a Stříbrem byla 5. května slavnostně ukončena. Doprava je řízena dálkově z dispečerského centra v Plzni.

ak jsme vás již informovali v minulém čísle, skončily stavební práce na optimalizaci železniční trati Plzeň–Stříbro. Trať nyní disponuje moderními technickými parametry pro zvýšení rychlosti a bezpečnosti železničního provozu. „Prioritou podobných projektů je zvýšení kapacity a výkonnosti železniční infrastruktury, zdokonalení bezpečnosti a spolehlivosti sítě,“ řekl zástupce investora, generální ředitel SŽDC Jan Komárek. „Zvýšili jsme kapacitu mezi železničními stanicemi Kozolupy–Pňovany zdvojkolejněním úseku a výrazně zlepšili směrové poměry trati. Podařilo se tak zvýšit traťovou rychlost z původních 90 na 110 km/h pro klasické soupravy a až na 140 km/h pro vozidla s naklápěcí technikou,“ dodal Jan Komárek.

Na trati vznikly nové mosty a podchody

Začátek stavby je v kilometru 351,425 na úrovni vjezdového návěstidla stanice Plzeň-Jižní předměstí ze směru od Chebu. Konec stavby se nachází v kilometru 381,485 v úrovni vjezdového návěstidla stanice Stříbro ze směru od Plzně. Stěžejní částí byla kromě výstavby druhé koleje mezi stanicemi Kozolupy a Pňovany rekonstrukce železničního svršku a spodku, nástupišť, pozemních objektů, trakčního vedení a sdělovacího a zabezpečovacího zařízení v celém úseku. Stavební práce se dotkly všech stávajících mostních objektů, přičemž tři mosty byly nově vybudovány (v km 353,315, 354,594 a 371,429). Investiční akce zahrnovala také čtyři nové podchody: dva v Plzni Skvrňanech (financované městem), jeden v Plzni-Křimicích a jeden na zastávce Plešnice.

Mezi nové objekty patří také spínací stanice Plzeň-Jižní předměstí, měnírna ve Vranově u Stříbra, technologické objekty ve stanicích Vranov u Stříbra a Stříbro a další drobné objekty pro umístění potřebných technologií. Zastávky a nástupiště v železničních stanicích jsou zastřešené. Všechny dopravny na trati jsou vybaveny novým informačním systémem pro cestující, včetně zařízení pro orientaci nevidomých a slabozrakých. Samozřejmostí jsou bezbariérové úpravy všech nástupišť. V místech naměřené nadlimitní hlukové zátěže byly pro ochranu obyvatel vybudovány protihlukové stěny v celkové délce 9390 m.

Pomoc přišla z Evropské unie

„Tranzitní železniční koridory zrychlují a zkvalitňují železniční dopravu. Jsem velmi rád, že jsme se mohli podílet na zlepšení podmínek pro železniční dopravu v tomto regionu,“ řekl Michal Štefl, generální ředitel společnosti OHL ŽS, která spolu s firmami Skanska DS, Subterra a Leonhard Weiss GmbH. & Co. KG stavbu realizovala. Celkové investiční náklady činily zhruba 4,4 miliardy korun. Město Plzeň přispělo částkou 140,2 milionů korun. Na financování se významně podílel evropský Fond soudržnosti, ze kterého se hradilo 61 % způsobilých nákladů stavby.

ONDŘEJ LEDABYL

RYCHLÉ KOLEJE.
Mezi železničními stanicemi Kozolupy a Pňovany došlo ke zdvojkolejnění. Klasické soupravy zde nyní mohou jezdit až 110 km/h. Zvýšila se také kapacita a propustnost trati.
Foto: PAVEL KŘEPINSKÝ