|
Týdeník Českých drah - ŽELEZNIČÁŘ |
|
|
OSTROV ŽIVOTA.
Pouštní město Tudmur dosáhlo největšího rozkvětu ve 2. století našeho letopočtu. V témže období ale čelilo nájezdům římských vojsk a bylo nakonec rozvaleno. Dnes představuje atrakci pro turisty. Nachází se na několika čtverečních kilometrech v oáze Palmyra.
Foto: AUTOR
 |
Hrobka jako symbol klidu a tolerance
Oblouky obklopující nádvoří jsou bohatě zdobené filigránskými malbami a mozaikami s motivy flóry, fauny i výstavných paláců. Stranou pod oblouky se nachází hrobka islámského světce Hussaina, vnuka Prorokova. Uvnitř můžeme z měkkých perských koberců obdivovat impozantnost této stavby. Mohutné cedrové trámy na stropě mešity jsou bohatě zdobené a vyřezávané.
Dole pod nimi přímo uvnitř sálu je další stavba, hrobka světce Jana Křtitele. K té se přicházejí svorně modlit křesťané i muslimové, kteří tak dávají najevo, že obě tato hlavní světová náboženství mohou vedle sebe existovat ve smíru. Klidem a tolerancí je mešita přímo prosycena, po fanatismu a extremismu zde nenajdete ani stopy.
Před mešitou objevíte další historickou zajímavost: hrobku a mauzoleum Salah Ad-Dína Al-Ayoubiho, který je u nás známý spíš pod zkráceným jménem Saladin. Tento arabský vládce, který ve dvanáctém století čelil křížovým výpravám, proslul svou odvahou, čestností a ryzím charakterem natolik, že si ho vážili i protivníci z řad křesťanů. Do jeho hrobky stejně jako do velké mešity se neustále lidé přicházejí pomodlit, aniž by jim v tom náhodní návštěvníci překáželi. Turistů je totiž v Damašku a v Sýrii vůbec narozdíl od jiných zemí v regionu velmi poskrovnu.
Nedaleko se také nachází šíitská mešita Saida Rouqaiya. Šíitové, příznivci Alího rodokmenu a vyznavači pokrevní linie Prorokových nástupců, jsou v zemi v menšině. Také proto byla tato mešita postavena až v roce 1993, a to ještě s íránskou finanční podporou.
Nevěsta pouště doplatila na nezávislou královnu
Při návštěvě Damašku byste neměli vynechat Azem Palace, který si v 18. století nechal postavit guvernér Assad Paša Al-Azem. Palác je dnes upraven jako muzeum. Z vnějšku není za všemi krámky bazaru na první pohled postřehnutelný, ale uvnitř objevíte prostorná nádvoří s kvetoucími stromy a (občas) funkčními fontánami.
Další lákadlo, kvůli němuž se vyplatí do Sýrie zajet, představuje pouštní oáza Palmyra. Arabský název města zní Tudmur, pro turisty se používá poetičtější pojmenování Nevěsta pouště. Celý areál památek se nachází na rozloze deseti kilometrů čtverečních. Palmyra dosáhla největšího rozkvětu za vlády královny Zenobie ve druhém století našeho letopočtu. Díky čilému obchodu město i oáza vzkvétaly, ale pak starověká vládkyně upadla kvůli příliš nezávislé politice v nemilost Římanů, a tak bylo město roku 273 zničeno.
Dutá kola se točí již po staletí
Největší stavbou v oblasti je Baalův chrám. Ten byl ve dvanáctém století opevněn do citadely. Do celého areálu máte volný přístup, jen do chrámu zaplatíte vstupné. Obrovitá stavba může svými rozměry směle konkurovat chrámům egyptským, ale s jeho výzdobou už to tak veselé není. Odtud pak vede kolonáda sloupů dlouhá více než jeden kilometr pod kopec s pevností zvanou Arab Citadel. Shora je překrásný rozhled po celém areálu s oázou v pozadí.
Ze syrských měst stojí určitě za návštěvu Halab s impozantní citadelou ze 13. století, velkoměsto osídlené už od druhého tisíciletí před naším letopočtem.
Další zajímavou destinací je Hama, menší město plné núrií, obrovských dřevěných kol s dutým obvodem. Tato důmyslná zařízení mají za úkol čerpat vody z řeky Orontes do akvaduktů vedoucích do polí a zahrad za městem. První zmínky o núriích pocházejí už z 5. století. I přes úctyhodný věk se kola stále točí. Vydávají přitom prapodivný vrzavý zvuk. Původně bylo v Hama třicet dva kol, dnes už jich zbývá jen sedmnáct.
Tajemství mrtvých měst
A na závěr tu máme něco pro milovníky záhad. V okolí městečka Maraat Al Numaan se v olivových hájích ukrývají tzv. mrtvá města. Jejich vznik i důvod zániku je dodnes zahalen tajemstvím. Bývalá města (nejznámější jsou Al Bara a Sergilla) zabírají několik čtverečních kilometrů. Existovala někdy kolem roku 600 našeho letopočtu. A to je asi tak vše, co se o nich dá zjistit. Pobořené zdi, oblouky a hrobky tu smutně trčí do výšky mezi olivovníky a čekají na to, až někdo rozluští jejich osud.
| |
| Z nádraží Istanbul Haydarpaša odjedete v neděli 8.55 ráno. Do syrského města Halab přijedete v pondělí 14.17 odpoledne.
Teoreticky by měl vlak pokračovat z Halabu až do Damašku, ale podle dostupných informací tam v současnosti nejezdí, takže je nutno přestoupit na vnitrostátní spoj. Pro zpáteční cestu do Turecka můžete použít spoj odjíždějící z Halabu v úterý 11,05, který se do Istanbulu ve středu v 17,55 večer. | |
ČERPADLA.
Obří dřevěná kola nahánějí vodu z řeky Orontes do akvaduktů vedoucích do polí a zahrad za městem Hama.
Foto: AUTOR
 |