Týdeník Českých drah - ŽELEZNIČÁŘ

V úterý 23. prosince v 11 hodin předal výpravčí, tak jako mnohosetkrát předtím, Milan Bíba službu výpravčího ve stanici Dvůr Králové nad Labem kolegovi. Ještě předtím se u něj celou směnu, kterou s nočním přerušením nastoupil předešlého dne v 11 hodin, střídali kolegové nebo třeba současný královéhradecký přednosta Karel Jahelka a jaroměřský dozorčí a někdejší přednosta Kňourek.

Pan Bíba totiž vykonával svou poslední směnu před odchodem do penze. Dvůr byl po dlouhá léta jeho takříkajíc mateřskou stanicí. Po studiu na českotřebovské dopravní akademii a vojně nastoupil v roce 1968 jako výpravčí do stanice Horka u Staré Paky. Vystřídal Mostek a roku 1973 na deset let zakotvil ve Staré Pace, kde začal vykonávat funkci náměstka. V roce 1983 jsem se pak nechal přemluvit, abych šel dělat po panu Haasovi náčelníka do Dvora, kde zároveň 23 let bydlím, vzpomíná pan Bíba.

To ale nevydrželo dlouho. Po organizačních změnách a prudkém porevolučním snižování personálního stavu ve Dvoře i v nadřízené Jaroměři přišel o místo, a tak se vrátil k výpravce a červené čepici. Rozhodně toho nelituji, poznamenává a hned vzpomíná, jaké poměry ve stanici, kde nyní je pouze výpravčí, pokladní a dva dozorci výhybek, panovaly. Stanice tehdy měla evidenční stav 74 lidí, dozorčího přepravy, vlastní účtárnu, MTZ a „personálku“ i posunovací četu, patřily pod ní Bílá Třemešná a Mostek. Fungovala tu zhruba do čtyřiaosmdesátého roku spedice a rozvoz kusových zásilek, dodnes tu zbyla soustředěná nakládka a vykládka se třemi zaměstnanci ČD Carga.

Denní obrat jen ve Dvoře byl 40 vozů – a to bez vlečky teplárny – vozilo se dřevo, zásilky pro uhelné sklady a zemědělský výkup, ale i ucelené vlaky štěrku, říká M. Bíba, do Mostku vozy pro sklad Domácích potřeb, TIBU i Textil v Borovničce, v Bílé Třemešné vykládalo JZD a nakládal tam podnik vyrábějící vánoční ozdoby. Více se tehdy dováželo, než vyváželo – třeba bavlna ze SSSR chodila uceleně až po 12 vozech.

Je-li místní nákladní přeprava v útlumu, osobní doprava tady rozhodně svůj smysl neztratila, a to hodně díky taktové dopravě. Rychlíky Pardubice–Liberec tu jezdí ve dne každé dvě hodiny, dříve dva, nejvýš tři páry denně, a zachováno tu je i pravidelné spojení města, jež je velmi odlehlé od nádraží, autobusy. Hodně jezdí školáci, nejsilnější jsou tradičně pátky. Rychlíky křižují tady ve Dvoře, osobní vlaky v Mostku, takt je opravdu výhoda, říká M. Bíba. Jedním dechem dodává, že dopravně rozhodně nebylo dobrým tahem zrušit stanici v Kuksu. Z kdysi úpravného nádraží, vyhodnoceného mezi nejhezčími na síti, se stala unavená a postupně devastovaná zastávka.

A navíc předpokládáme-li jízdní dobu Jaroměř–Dvůr 16 minut, limituje to propustnost trati. Do „taktu“ se už nevměstná žádný vlak, takže třeba motorové vozíky SŽDC musejí často desítky minut čekat a jakékoli zpoždění se přenáší na ostatní vlaky, vysvětluje M. Bíba. Ještě mi stačí podrobně předvést doslova archaické zabezpečovací zařízení, které ve Dvoře Králové nad Labem dosud funguje a už mířím večerním vlakem z krkonošského podhůří. Cestou ještě hovořím s jednou ze zaměstnankyň stanice a slyším obdiv a další chválu na pana Bíbu. Připravoval zajímavé programy na společných zájezdech, vůbec parta ve stanici byla výborná, nemůže si vynachválit žena.

Pana Bíbu čekala 29. prosince ještě cesta na hradecké Regionální centrum provozu, kde odevzdá příslušné průkazky a předpisy, ale i dál se občas na nádraží zastaví. Popovídat si s bývalými kolegy nebo třeba aby se podíval, zda-li se už nezačíná realizovat dávný sen mnoha obyvatel Dvora a téma jisté diplomové práce – zavedení osobní dopravy na teplárenskou vlečku a tím i přiblížení vlaků městu – nebo zavádění dálkového ovládání stanic.

Martin Navrátil

Je-li nedaleká uzlová Stará Paka uváděna jako příklad minimálního vybavení významné stanice zabezpečovacím zařízením, Dvůr Králové na tom není o mnoho lépe. Pomocí malého řídicího přístroje se udělí příkaz dozorcům výhybek, na kterou kolej postaví vlakovou cestu, ti staví mechanická návěstidla na volno. Výpravčím pomáhá optická kontrola a skříňka zobrazující stav dvou přejezdů. S minimálním a náležitě patinovaným vybavením kontrastuje plochý monitor elektronického deníku. Na snímku královédvorský výpravčí Milan Bíba.
Foto: AUTOR