Týdeník Českých drah - ŽELEZNIČÁŘ

Strojvedoucí Radovan Blažek z Provozní jednotky Valašské Meziříčí, spadající pod Depo kolejových vozidel ČD Olomouc, vozí již dvacátým čtvrtým rokem vlaky nejen Valašskem, ale současně kouzelným podhůřím Beskyd. Vidět ho můžeme nejen na motorových vozech řad 810 a 842, ale i lokomotivách řad 742 a 754.

Převážně jezdím na tratích Kojetín–Valašské Meziříčí–Ostrava, popřípadě Valašské Meziříčí–Rožnov pod Radhoštěm, ale lokomotivy jsem vedl svého času na trati Suchdol nad Odrou–Budišov nad Budišovkou. Při jízdách úbočím Beskyd jsem zažil několik krutých zim, které se mně vryly do paměti. Dokonce jsem jednou odmítl odjet, protože jsem předpokládal, že bych mohl na trati v hustém sněžení uvíznout, říká pan Blažek.

Podle jeho slov se situace udála před čtyřmi roky, kdy byla velmi tvrdá zima. V traťovém úseku Kunovice-Loučka–Osíčko na trati 303 již uvízl motorový vůz, za kterým následoval spoj, vedený panem Blažkem. Ve stanici Kunovice-Loučka jsem viděl jen bílou tmu a totálně zaváté koleje, takže jsem výpravčímu oznámil, že dále nejedu. Myslím, že bych se v zastávce Rajnochovice tehdy už nerozjel a dopadl bych stejně, jako spoj přede mnou. Moje mínění potvrdila osádka sněhové frézy, která cestu za nějakou dobu očistila z nejhoršího sněhu, vzpomíná pan strojvedoucí.

Vyučený mechanik motorových lokomotiv v Olomouci Radovan Blažek, který má od roku 1994 zákonité zkoušky, je zkušeným zaměstnancem, proto si dovoluje glosovat patrně největší nešvar v dopravě v dnešní době. Asi největší pohromou jsou železniční přejezdy, zvláště ty tzv. nechráněné, neboť disciplína našich řidičů silničních vozidel je prachbídná. Mám v paměti příhodu z trati Suchdol nad Odrou–Budišov nad Budišovkou. Při jednom odjezdu z dopravny Vítkov, kde se nachází přejezd se světelnou signalizací, jsem viděl, že se k přejezdu blíží stará škodovka. Proto jsem začal dávat intenzívně zvuková znamení. V ten moment se ale auto na přejezdu zastavilo a zůstalo stát. Mohu říci, že jsem po použití rychlobrzdy zastavil necelý metr od auta plného důchodců, kteří mně připadali, jako by byli v transu, a vůbec se na mě nepodívali. Příhoda sice šťastně dopadla, ale každý takový případ se určitě podepíše na zdraví člověka, obzvláště s přibývajícími lety, dodává pan Blažek.

MARTIN HARÁK

Radovan Blažek by ani přes různé stresové situace zaměstnání strojvedoucího neměnil.
Foto: AUTOR