Týdeník Českých drah - ŽELEZNIČÁŘ

Stanice Karlův Týn, jak se v roce 1880 nazývala dnešní stanice Karlštejn, patřila v letních měsících výletníkům. Byli to především Pražané, kteří se zhlédli v romantické krajině kolem Berounky a pořádali sem velmi rádi cesty za poznáním přírody. Monumentální hrad Karlštejn byl pak zlatým hřebem v jejich výletních programech.

O nedělích a svátcích, od května až do konce září, je sem vozívaly zvláštní vlaky České západní dráhy většinou z jejího smíchovského nádraží. Platila v nich sleva. Cesta ze Smíchova do Karlova Týna a zpět přišla výletníka ve voze 2. třídy na jednu zlatku a 12 krejcarů. Chtěl--li někdo ušetřit nebo na to neměl, musel se spokojit s jízdou ve voze 3. třídy. K útratě za jednodenní výlet pak připočetl jenom 74 krejcarů za vlak.

V červnu roku 1880 byla stanice Karlův Týn poctěna návštěvou, které se dostávalo většinou jen nádražím ve velkoměstech. Do vlaku na Beroun zde totiž nastoupil sám korunní princ Rudolf – syn císaře Františka Josefa. Jeho přítomnost úzce souvisela s právě připravovanou výstavbou mostu přes Berounku.

Korunní princ v té době pobýval na letohrádku barona Cífky v nedalekých Loděnicích a na sklonku června 1880 odtud vyjel v průvodu důstojnického sboru do Vysokého a Trnového Újezda. K překvapení svého doprovodu odtud poslal koně zpět do Loděnic a vydal se pěšky do Velké Mořiny a dále do Karlova Týna. Zde si prohlédl hrad a pak se odebral do Budňan, jak se tehdy jmenovala obec pod hradem.

Jeho cesta nebyla náhodná. Právě tady se činily přípravy ke stavbě mostu přes řeku, který měl nést název „Most Štefanie“, podle jména belgické princezny – budoucí princovy manželky. Tam se seznámil s lidmi majícími stavbu na starosti, zejména pak s podnikatelem panem Wagenknechtem, kterému osobně poděkoval za nápad při volbě názvu mostu a jeho záměr schválil. Poté ještě mladý princ promluvil s berounským stavitelem Leštinou a po pontonovém mostě přešel na druhý břeh řeky. Tady se zastavil v hostinci pana Uhlíře, kde mu k jídlu a pití přišla zahrát hudba liteňských hasičů. A pak už se šlo na nádraží.

Před příjezdem osobního vlaku odebral se kralevič do čekárny slavnostně vyzdobené stanice karlotýnské. Na perronu bavil se kralevič s 2 hochy setníka Gilia. Vlak řídil vrch. inšpektor pan Havlíček. Na parostroji nalézal se vrchní inženýr šlechtic Schmidtfelden. Za volání „Slávy“ odejel vlak do Berouna… Odtud se pak princ Rudolf vydal se svou družinou v povozech zpět do Loděnic.

Devět dní poté, co byla stanice Karlův Týn poctěna návštěvou tak vysokého kalibru, vystoupila tu z odpoledního vlaku neméně významná a vlivná osobnost – arcivévoda Albrecht. Jeho ryze vojenské poslání mu nedovolilo, než z vlaku přesednout rovnou do povozu, kterým odjel do tábora u Loděnic, kde vykonal přehlídku vojska.

Po významných návštěvách se vrátil život karlotýnské stanice do svého běžného rytmu. V nedělní rána a odpoledne tu opět stály davy štěbetajících výletníků, z čehož patřičně těžila i nádražní restaurace. Ta vstoupila výrazněji do životního běhu tohoto nádraží 1. srpna 1880, kdy zde proběhl banket na závěr ceremoniálu uspořádaného za účelem položení základního kamene budoucího mostu Štefanie.

V den svátku císaře Františka Josefa, 4. října 1880, byl most Štefanie mezi Budňany a Karlovým Týnem odevzdán do veřejného používání, a tak se výletníci a vyznavači krás pohádkového hradu Karlštejna mohli těšit na příští sezonu, jak pohodlně se jim z karlotýnského nádraží bude mířit k hradu.

Ale nebyli to jenom výletníci, kteří učinili ze železniční stanice Karlův Týn živé místo. Na podzim se tu sjížděly povozy hospodářů, kteří z okolních polností dovážely cukrovou řepu. Ta se na nádraží v Karlově Týně kupila na vysokých haldách v takovém množství, že prostory pro ni určené přestávaly dostačovat.

Není proto divu, že Česká západní dráha vybrala nádraží v Karlově Týně mezi ta, u kterých hodlala provést jejich přestavbu. O svém úmyslu vydala v únoru 1881 veřejnou zprávu, která oznamovala, že ve čtvrtek 10. února 1881 odbývati se bude v Karlově Týně na nádraží České západní dráhy komise, která raditi se bude o nutném rozšíření této za doby letní velmi četně navštěvované stanice.

A komise rozhodla velmi rychle, neboť již v dubnu téhož roku vyšla nová zpráva o tom, že: stanice na Karlově Týně bude s povolením ministerstva obchodu rozšířena, a sice bude rozšířeno nádraží, čímž bude více místa pro skládání velkého množství řepy, a upraven důjezd; zřízena třetí průchozí trať s dvěma výhybkami; vystaveno bude skladiště s otevřenou rampou a mostní váhou, pak jedno poschodí nádražní budovy, aby se zjednaly byty pro služebnictvo.

Zájem o Karlštejn byl veliký, a tak na četná přání nadšených výletníků připravila Česká západní dráha pro letní sezonu roku 1881 cenovou novinku – tzv. abonentní lístky. Ty platily nejen do Karlova Týna, ale i do dalších stanic mezi Karlovým Týnem a Smíchovem, neboť i odtud se daly pořádat výlety do přírody.

Od 1. května vydávati se budou na mnohostrannou žádost pro letní sezonu t. j. do konce září t. r. abonentní lístky v polovičných asi jízdných cenách z Prahy do Chuchle, Radotína, Dobřichovic, Řevnic a Karlova Týna. Lístky ty jsou spojeny v knížku a platí pro 40 jízd z Prahy na jmenované stanice a zpátky do Prahy, poskytujíce tu výhodu, že jich může užíti více osob nebo celé společnosti, tak, že se při vstoupení do vlaku oddělí kupon za každou jednotlivou osobu…

Výletníci byli nadmíru spokojeni a cenových výhod při cestě na Karlštejn hojně využívali nejen jednotlivci, ale i různé spolky a kluby. O své turistické úmysly nebo o výsledky jejich realizace se pak dělili účastníci výletů se čtenáři novin:

Na Karlův Týn.

Účastníci výletu Klubu historického na Karlův Týn v neděli dne 3. července račte sejíti se o 6. hod. ráno u Národního divadla, odkud společně odebéřeme se na nádraží smíchovské. Kdokoliv míní odebrati se přímo na nádraží, tomu připomínáme, že vlak odjíždí v 7 hod. Do Prahy vrátíme se večer. Ředitelstvo záp. dráhy nám vydalo lístky k jízdě za ceny poloviční.

Výlet.

Účastníci mezinárodního sjezdu hluchoněmých, počtem 180 hlav, podnikli včera ráno po české západní dráze výlet na Karlův Týn. Odpoledne zastavili se v Chuchli a večer přijeli nazpět do Prahy.

BOHUMIL BUDKA

Budova karlštejnského nádraží dnes
Foto: IVO ŠTECHA