Týdeník Českých drah - ŽELEZNIČÁŘ

Možná, že se nejeden čtenář vrátí znovu k titulku a nevěřícně zakroutí hlavou. V Kyšperku? Kde to je? Možná, že vezme na pomoc i seznam stanic v jízdním řádu. A ten jej skutečně utvrdí v názoru, že takový tarifní bod se na tuzemských železnicích nevyskytuje. Asi se autor upsal, usoudí čtenář a přejde k dalším článkům.

Dnes na železniční mapě Kyšperk skutečně nenajdete. Ovšem o něco dříve narozeným čtenářům (a zvláště pak z východních Čech) tento místopisný název tak zcela neznámý není. Protože Kyšperk, německy Geiersberg, do češtiny mnohdy převáděný jako Supí Hora, není ničím jiným, než dnešním Letohradem. A to už je jiná. Protože železniční stanice toho jména, existující oficiálně od 1. srpna 1950, rozhodně nepatří k těm na síti snadno přehlédnutelným. Její historie, započatá v roce 1874, patří neoddělitelně k dějinám železnic v regionu. A to zcela právem. Právě proto se „dráze“ dostalo místa i ve výpravné publikaci, která loni spatřila světlo světa jako ediční počin města Letohrad. K vydání takové publikace byl více než dobrý důvod: v roce 2008 oslavil Letohrad 700 let své existence.

Vedle podrobně zpracovaných kapitol o historii města a okolí se v knize MĚSTO KYŠPERK/LETOHRAD 1308–2008 dočkal kvalitního zpracování i vznik a vývoj železnice. Čtenář se dozví o okolnostech, které do Letohradu přivedly koleje Rakouské severozápadní dráhy, o hlavních protagonistech, jejichž přičiněním se rozjely první vlaky, seznámí se s rozhodujícími okamžiky, které více či méně formovaly vývoj letohradské stanice a uzlu.

Publikaci MĚSTO KYŠPERK/LETOHRAD 1308–2008 vydalo město Letohrad v omezeném počtu.

Pavel SCHREIER

Takového přivítání se dočkalo 21. února 1949 na nádraží v dnešním Letohradu hokejové národní mužstvo, cestující z mistrovství světa ve Švédsku.
Repro: z knihy Město Kyšperk/Letohrad 1308–2008