Týdeník Českých drah - ŽELEZNIČÁŘ

Drážní inspekce zaznamenala v roce 2008 opět vysoký počet nehod na železničních přejezdech. V uplynulém roce došlo celkem ke 247 střetnutím, při nichž zemřelo 43 osob a dalších 127 osob bylo zraněno. Počet nehod oproti roku 2007 sice o 4 % klesl, došlo však k navýšení počtu usmrcených o 39 % a počtu zraněných osob o 9 %. V průměru připadá jeden mrtvý na šest střetnutí a v drtivé většině případů je odpovědnost na straně účastníků silničního provozu.

Ve snaze snížit počet mrtvých na železničních přejezdech alespoň na hranici údajů z roku 2002, ve kterém na přejezdech zemřelo 24 osob a jeden mrtvý připadal na deset střetnutí, připravila Drážní inspekce v dubnu a květnu loňského roku společnou preventivní akci s Policií ČR. Drážní inspekce vytipovala několik desítek přejezdů, kde nejčastěji dochází k nehodám, a policie na základě těchto podkladů a vlastních analýz vybrala 36 přejezdů, kde monitorovala chování řidičů. Při kontrole zjistila celkem 145 přestupků, což představuje pochybení přibližně každého desátého řidiče. V 99 případech se jednalo o překročení nejvyšší povolené rychlosti a ve 46 případech o nezastavení před značkou „Stůj, dej přednost v jízdě!“ nebo předjíždění na přejezdu. Celkem 135 přestupků bylo vyřízeno na místě uložením pokuty, jejíž celková výše dosáhla částky 137 500 Kč.

Celkem je v naší republice zhruba devět tisíc železničních přejezdů. Loni se více než polovina všech nehod odehrála na přejezdech vybavených světelným signalizačním zařízením, na kterých zahynula také více než polovina všech osob. Vzhledem k tomu, že těchto přejezdů je pouze čtvrtina z celkového počtu, to jen dále potvrzuje fakt, že kmitající červená světla jsou leckdy řidiči motorových vozidel brána na lehkou váhu. Účastníci silničního provozu totiž často vjíždějí na koleje ještě bezprostředně poté, když výstražná světla začnou blikat. První automobil většinou koleje přejede, jeho následovníci však již takové štěstí nemívají. Řidiči se také pokoušejí přejet přejezd ihned po průjezdu vlaku i přes to, že červená výstražná světla stále blikají. Neuvědomují si ale, že ve velmi krátkém časovém sledu může po stejné nebo druhé koleji přijíždět další vlak a vjedou přímo před něj.

K největšímu počtu nehod na přejezdech v roce 2008 došlo ve Středočeském kraji, nejnižší počet Drážní inspekce eviduje v katastru Hlavního města Prahy.

V souvislosti s vědomým porušováním zákona ze strany účastníků silničního provozu je zřejmé, že instalace drahých zabezpečovacích zařízení na přejezdech nemůže vyřešit tragickou bilanci nehodovosti. Blikající výstražné světelné zařízení lze totiž přirovnat k červenému signálu na křižovatce a v obou případech je řidič povinen zastavit. Zatímco projetí křižovatky na červenou bez zranění je poměrně časté, nerespektování výstrahy na přejezdu končí velmi často tragicky. Ani sebelepší automobil nemá šanci odolat nárazníkům velmi těžkého rozjetého vlaku. A strojvedoucí nemůže nehodě zabránit, neboť k úplnému zastavení vlakové soupravy je leckdy potřeba vzdálenosti až jednoho kilometru! Právě z toho důvodu má vlak na přejezdu vždy přednost před automobilem.

V žádném případě však nelze železniční přejezd považovat za nebezpečné místo. Každý přejezd v České republice je vybudován v souladu s příslušnými zákony, vyhláškami a normami. Pokud by řidiči automobilů ve všech bodech respektovali zákon o provozu na pozemních komunikacích, nemusely by ročně u nás umírat desítky lidí.

Drtivou většinu nehod na železničních přejezdech nadále způsobují neukáznění řidiči silničních vozidel, kteří fatálním způsobem porušují hned několik ustanovení zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Ten ukládá mimo jiné všem řidičům povinnost si před železničním přejezdem počínat zvlášť opatrně, zejména se musí přesvědčit, zda mohou železniční přejezd bezpečně přejet. Tuto klíčovou podmínku pro bezpečné přejetí kolejí však málokdo dodržuje. Řidiči se často vymlouvají na to, že byli oslněni sluncem a že přehlédli kmitající výstražná světla, případně rovnou přiznávají, že si výstrahy nevšimli. Tím ale přímo potvrzují, že se nepřesvědčili o možnosti bezpečného přejetí přejezdu tak, jak jim ukládá zákon.

V případě, že vozidlo zastaví na železničním přejezdu, musí jej řidič odstranit mimo trať. Je-li to nemožné, musí neprodleně učinit vše, aby řidiči kolejových vozidel byli před nebezpečím včas varováni. V této souvislosti a vzhledem k opakovaným nehodám důsledkem špatné identifikace přejezdů Drážní inspekce už v roce 2007 vydala provozovateli bezpečnostní doporučení k zavedení takového označení přejezdů, které by umožnilo jejich jednoznačnou a nezaměnitelnou identifikaci, a přijetí opatření, která zajistí, aby zaměstnanci řídící a organizující drážní dopravu při obdržení informace o možném narušení a ohrožení plynulosti a bezpečnosti drážní dopravy, byť i nepřesné, postupovali do doby zjištění skutečného stavu jako při ohlášení vzniku mimořádné události. Dále Drážní inspekce doporučila rozšířit toto doporučení na všechny provozovatele dráhy celostátní, regionální a vleček. Uvedené doporučení na zavedení jednotného systému označení přejezdů dodnes nebylo realizováno s odůvodněním ekonomické náročnosti a změny provozovatele dráhy.

(Autor Mgr. Zdeněk Neusar je mluvčím Drážní inspekce.)

ZDENĚK NEUSAR