|
Týdeník Českých drah - ŽELEZNIČÁŘ |
|
|
Předseda komise pro infrastrukturu a kolejová vozidla v OSŽD Doc. Ing. Milan Hřebačka, CSc., na slavnostním zasedání k 50. výročí trvání Bulletinu OSŽD.
|
Milan Hřebačka, který je předsedou komise pro infrastrukturu a kolejová vozidla v OSŽD (Komitét Organizace pro spolupráci železničních drah se sídlem ve Varšavě), se zabývá ve své odborné činnosti nejen gabarity – tedy obrysy vozidel a průjezdnými průřezy, ale především problematikou geometrie koleje, železničním svrškem, železničním spodkem a umělými stavbami.
Spolu se svými kolegy Sabirem Šichijevem – představitelem Ázerbájdžánu, a Anatolijem Cvetkovem z Moldavska – řeší v Komisi i problematiku zabezpečovacích zařízení, spojových sítí, trakčního napájení a v neposlední řadě i oblast kolejových vozidel. Na této různorodé činnosti spolupracuje vedle zmíněných pracovníků komise i celá řada erudovaných odborníků – významných zástupců více než poloviny 25 členských zemí OSŽD, které se podílejí na řešení konkrétních úloh této technické komise.
Jedním ze stěžejních výsledků naší práce je příprava vyhlášek, což jsou základní technické či technologické dokumenty. Naše organizace vydává vyhlášky trojího charakteru. Jsou to doporučující vyhlášky, které mají svůj nesporný význam, neboť řada členských zemí nemá srovnatelné technické zázemí, a ne všichni mají stejné finanční či jiné vstupní podmínky. Proto je žádoucí, aby pracovníci všech našich členských železnic měli aktuální informace od svých kolegů ze zahraničí. Mohu uvést řadu konkrétních příkladů, kdy i naše železnice se může v technické problematice „poučit“ od svých partnerů na jih a východ od nás, Dálný východ nevyjímaje, říká představitel České republiky v Komitétu OSŽD Milan Hřebačka.
Dále následují vyhlášky již vyšší kategorie, a to vyhlášky závazně doporučující, a nejvyšší stupeň pak představují vyhlášky závazné. Závazná vyhláška je povinná celá či alespoň některé její přesně vymezené články. Pokud jde o vyhlášky, vypracované ve spolupráci s Mezinárodní železniční unií (pozn. UIC), uvedu například společnou závaznou vyhlášku OSŽD/UIC O 500/ /505-6 „Všeobecná pravidla gabaritů kolejových vozidel v interoperabilním železničním spojení“, která je v platnosti od roku 2006. Dá se tedy říci, že jde prakticky o celosvětovou působnost dané vyhlášky. Nicméně možná mnohdy cennější než samotné vyhlášky jsou i možnosti setkávání odborníků z mnoha členských států a aktuální výměna informací. V naší komisi pracuje celá řada erudovaných odborníků z mnoha členských států této mezinárodní organizace, konstatuje náš zástupce v OSŽD.
Předseda Komise pro infrastrukturu a kolejová vozidla také potvrzuje, že významným partnerem OSŽD v práci komise je i Všeruský výzkumný a vývojový ústav železnic, který má „pod palcem“ například také železniční zkušební okruh ve Ščerbince u Moskvy. Mohu s radostí konstatovat, že na základě možnosti stát se přidruženým členem OSŽD se posoudila a následně schválila na zasedání Konference generálních ředitelů železničních drah OSŽD v roce 2006 žádost dceřiné společnosti Českých drah – Výzkumného ústavu železničního (pozn. VUZ Praha).
Pražský Výzkumný ústav železniční má možnost se díky tomuto členství aktivně podílet na činnosti v OSŽD a „pootevírat si dvířka“ i k získávání zajímavých obchodních zakázek z východní Evropy a Asie. Mimo VUZ Praha jsou již dlouhodoběji přidruženými členy OSŽD i další české firmy, například KPM Consult z Brna, JERID z Olomouce či Railtech Slavjana z Prahy.
Kromě 25 členských zemí působí v OSŽD i několik pozorovatelů – jde například o Německou dráhu DB AG, francouzské železnice SNCF či soukromou rakousko-maďarskou společnost GySEV a další. Jak již bylo vzpomenuto, na činnosti OSŽD se mohou podílet i přidružení členové OSŽD, kam patří například významný rakouský výrobce železničních traťových strojů Plasser & Theurer, společnost SIEMENS či řada výhybkáren. Přidružené členy se snažíme také plně vtáhnout do naší problematiky, neboť jen v tomto těsném propojení s reálnou praxí lze dosáhnout odpovídajících výsledků, které jsou prospěšné pro naše členské státy v rozvoji železniční dopravy, dodává na závěr Milan Hřebačka.
 |