Týdeník Českých drah - ŽELEZNIČÁŘ

V rotundě se nachází několik parních lokomotiv různých typů, od rychlíkových až po úzkorozchodné.

Byl sychravý listopad a v kapse mě pálila ještě neprojetá německá jízdenka. Na to, abych se podíval po přírodních krásách Německa, bylo už špatné počasí i málo času, a tak jsem za cíl jednodenní cesty zvolil německé Technické muzeum v nedalekém Berlíně.

Cesta vlakem byla pohodlná, i když z Drážďan trochu zdlouhavá, což bylo způsobeno částečně fádní rovinatou krajinou, částečně na německé poměry nepříliš vysokou rychlostí vlaku; vždyť 200 kilometrů jsme jeli přes dvě hodiny.

Z berlínského hlavního nádraží to je do muzea asi tři kilometry, a to přitom jdete kolem takových zajímavostí, jako je Reichstag, Braniborská brána, Památník holocaustu, popřípadě nově zbudované centrum Potsdamer Platz, symbol nového Berlína. Ti, co si chtějí ušetřit nohy, mohou popojet U-bahnem do stanice Gleisdreieck, jež je přímo u muzea.

Samotné muzeum nemůžete přehlédnout, jelikož mu vévodí dopravní letadlo umístěné na horní terase. Ve velké vstupní hale, v jejíž levé části je zřízena útulná restaurace a v pravé části zase malý krámek se suvenýry, jsem u pokladny zaplatil vstupné 4,5 eura. Focení je zde dovoleno, ale bez stativu, a tak jsem batoh se stativem uložil do nedaleké šatny a vydal se vstříc exponátům.

Nejprve jsem zamířil do části věnované železniční dopravě, která je umístěna ve dvou rotundách bývalého depa a v prostoru před nimi. Venku najdeme dieselové lokomotivy a v přilehlém parčíku je možno spatřit i pěkné funkční větrné mlýny, ale hlavní železniční expozice se nachází samozřejmě pod střechou.

Je tu i několik parních lokomotiv různých typů, od rychlíkových až po úzkorozchodné. K vidění jsou i stroje původem z Polska nebo z Jihoafrické republiky. Jedna z parních lokomotiv je vystavena v různých řezech s popisy a hnací nápravy jsou umístěny na otočných válcích, aby bylo možno vidět princip pohonu parní lokomotivy. Krásná názorná pomůcka.

Na dalších stáních pak odpočívají elektrické lokomotivy a osobní vozy různých tříd, uvnitř figuríny v dobových oděvech. To vše je doplněno modely kolejišť, z nichž jedno dosahuje délky cca 20 metrů a znázorňuje oblast Berlína, dále pak různými modely vagonů a lokomotiv, mezi nimi i vagony řady Wap a Z s logem ČSD v měřítku 1:10 a dalšími artefakty z železniční dopravy.

Po celé rotundě je několik různě velkých modelů kolejišť, zobrazujících převážně Berlín a jeho okolí.

V přilehlé hlavní budově je ve spodních dvou patrech část námořní, které dominují převážně překrásné modely plachetnic různých velikostí, ale i remorkér s fotodokumentací stěhování do muzea.

V horních dvou patrech je zase část letecká se zavěšenými letadly ve všech možných pozicích. A nejsou zde jenom nablýskané stroje, ale i aeroplány nebo jejich části, které prošly válečnými leteckými bitvami, o čemž stopy po kulkách jasně vypovídají. Součástí sbírky je i kompletní pilotní kabina dopravního letadla s pověstnými „budíky“.

V přilehlých místnostech jsou pak další expozice, třeba elektrotechniku zde zastupuje kompletní televizní studio z roku 1958, elektronky, archaické obrovské počítače, oděvní průmysl zastupuje linka na výrobu klobouků. Nechybí ani interaktivní oddělení, kde si můžete na vlastní kůži ověřit platnost různých matematických a fyzikálních zákonů či schopnost logického přemýšlení při skládání hlavolamů. Třeba Pythagorova věta je nádherně vysvětlena pomocí obarvené tekutiny: přelévá se beze zbytku ze čtverců nad odvěsnami do čtverce nad přeponou.

Po třech hodinách prohlídky jsem opouštěl muzeum a kráčel pomalu zpátky na nádraží. A to jsem ani celé muzeum neprošel, k muzeu totiž ještě patří přilehlé SPECTRUM, vědecké centrum, kde na některém z 250 pokusů můžete hravě pochopit vědecké poučky a fyzikální zákony, a v muzejním parku historický pivovar, který jsem – nechtě – minul. Celkem dost důvodů na opětovnou návštěvu...

Není dost místa na to, abych popsal jednotlivé exponáty. Vypravíte-li se do Berlína, udělejte si čas. Návštěvu Technického muzea všem vřele doporučuji.

Další informace lze zjistit i na internetové adrese http://www.sdtb.de/Technikmuseum.3.0.html

Radek Hortenský

Pomocí kapaliny si lehce můžete ověřit platnost Pythagorovy věty.
Foto: AUTOR (3x)