Týdeník Českých drah - ŽELEZNIČÁŘ

Tradiční setkání projektantů, investorů, stavitelů a správců se konalo ve čtvrtek 22. ledna 2009 v kongresovém centru hotelu Olšanka v Praze. Konferenci, v pořadí již čtrnáctou, uspořádal SUDOP Praha, a. s., společně se Správou železniční dopravní cesty, státní organizací (SŽDC).

O tom, že je konference mezi odborníky stále velmi oblíbená, svědčila mimo jiné i skutečnost, že opozdilci jen velmi obtížně hledali místo v sále k sezení. V předsálí a sousedících saloncích si všichni účastníci konference mohli prohlédnout výstavu firem spolupracujících a dodávajících na železnici své výrobky. Na panelech byly vystaveny zajímavé ukázky práce projekčních organizací – například SUDOPu a Metroprojektu. Novinky své produkce vystavovali i dodavatelé stavebních materiálů a izolací (Bauchemie, SIKA) a v neposlední řadě se prezentovali také renomovaní zhotovitelé našich železničních koridorů (SSŽ, Subterra a další) a stavitelé mostních objektů (SaM Česká Lípa).

Významná změna

Konferenci zahájil obchodní ředitel SUDOPu Tomáš Slavíček a generální ředitel SŽDC Jan Komárek. Ten ve svém projevu informoval účastníky o změnách v železničním systému České republiky, zejména o přechodu dalších činností od akciové společnosti České dráhy k SŽDC v červenci loňského roku. Touto změnou, uvedl Ing. Komárek ve svém projevu, se Správa železniční dopravní cesty stala de facto manažerem infrastruktury tak, jak je definován evropskými směrnicemi. Správy dopravní cesty v jednotlivých regionech naší republiky se staly organizačními jednotkami SŽDC a současně s nimi i jejich správy mostů a tunelů.

Starostí naší organizace není pouze modernizace páteřní sítě v České republice, ale uvědomujeme si také význam oprav a rekonstrukcí mostů na dalších tratích, především přípojných větví hlavních tras. I u nich je nutno zajišťovat potřebné technické parametry (zejména prostorovou průchodnost a přechodnost) pro dopravce tak, aby železnice nabízela stále lepší služby. Vážím si všech odborníků, kteří na tomto úkolu svědomitě pracují, a rád bych jim popřál do dalšího roku hodně úspěchů, dodal.

Znojemský viadukt

Jednotlivé referáty se zabývaly různými tématy a novinkami v oboru mostního stavitelství. Ing. Peléšek z Brna popsal historii a současnou rekonstrukci Znojemského viaduktu, který přemosťuje údolí řeky Dyje a již od svého vzniku v roce 1871 se stal výraznou dominantou Znojma. Most spolehlivě sloužil až do 60. let minulého století, kdy se začaly vlivem nedostatečné údržby objevovat trhliny, oslabení jednotlivých prvků nosné konstrukce dosahovalo úbytku materiálu až 50 %, zejména na spodních pásnicích podélníků.

V roce 1992 se konstrukce dostala až do havarijního stavu, a proto byla nahrazena provizoriem typu ŽM 16. V polovině roku 2008 byla zahájena jeho rekonstrukce v rámci stavby elektrizace úseku Šatov– Znojmo. Původní dokumentace se bohužel během 2. světové války ztratila. Nový most navrhla projekční kancelář SUDOP Brno. Viadukt je památkově chráněn a nový architektonický ráz byl s historiky řádně projednán včetně detailů a barevného řešení. Pro ocelovou konstrukci byla schválena modrá barva a světle šedá pro chodníky, římsy a zábradlí.

Normy

Na konferenci zazněly i teoretické příspěvky našich akademiků z Českého vysokého učení technického – stavební fakulty. Docent Hrdoušek a Ing. Roman Šafář se věnovali normám pro navrhování betonových železničních mostů a postupnému zavádění evropských norem do našeho mostního stavitelství. V současné době jsou platné jak starší národní normy (ČSN), tak evropské (ČSN EN); k 1. dubnu 2010 však skončí platnost některých národních norem, které jsou v rozporu s evropskými (například ČSN 73 6203 – Zatížení mostů).

Nové spojení

Zajímavý referát o principech architektonického řešení Nového spojení v Praze přednesli architekti Patrik Kotas a Petr Šafránek. Vzhledem k tomu, že Nové spojení představuje bezesporu výrazný zásah do centrálních částí hlavního města, bylo od počátku architektonické řešení vedeno snahou o maximální odlehčení konstrukcí, aby stavba nebyla vnímána jako robustní, příliš hmotná a „arogantní“.

Byly navrhovány pokud možno subtilní rozměry s oblými měkkými tvary a detaily, což nebylo mnohdy snadné staticky vyřešit v kontextu k obrovským silám a momentům, které nosné konstrukce měly přenášet. Hledaly se kompromisy a původní architektonický návrh byl mnohokrát upravován, lze však konstatovat, že výsledné řešení zachovává původní představy autorů.

Další příspěvky

Zástupci firmy Subterra informovali o probíhající přestavbě železničního tunelu „Jablunkovský č. 2“, Ing Plicka z firmy MC-Bauchemie vysvětlil systém „lepení štěrku“, tj. chemického stabilizačního postupu, při němž se částice štěrku slepí pryskyřicí na hranách a kontaktních plochách. K Novému spojení se vrátil ve svém příspěvku Ing. Gramblička a popsal definitivní ostění Vítkovských tunelů a konečné posouzení konstrukce podle mezního stavu únosnosti. Tím došlo i k úspoře oceli, jejíž cena v době příprav letních olympijských her 2008 v Číně lámala rekordy.

V dalších referátech se objevily novinky tunelového stavitelství, razicí štíty, stroje, metody mikrotunelování a zahraniční stavby železničních tunelů ve Španělsku a Shanghai. Odborníci se věnovali také mostům z předpjatého betonu a spřaženým ocelobetonovým konstrukcím na trati Plzeň–Cheb. Zazněl i zajímavý referát o opravě poměrně nového mostu v Bělehradské ulici v Praze po nehodě a následném požáru.

Ing. Šafář z ČVUT vysvětlil principy a výhody integrálních mostů (moderní řešení konstrukcí pro mosty malého a středního rozpětí, nízké nároky na údržbu během jejich životnosti) a stavbu prvního železničního integrálního mostu na území České republiky v Žichlínku u Lanškrouna. Vzhledem k tomu, že železnice s těmito mosty nemá ještě zkušenosti, je objekt pečlivě sledován a monitorován.

K některým zajímavým příspěvkům se ještě vrátíme v dalších číslech Železničáře.

ANNA NOVÁKOVÁ

Ze stavby Elektrizace traťového úseku Šatov–Znojmo: na snímku zahájení výsunu nové mostní konstrukce ze znojemské opěry.
Foto: Pavel Vachůt