Týdeník Českých drah - ŽELEZNIČÁŘ

Podle známé filmové legendy prý za zrodem bezdrátových komunikací stojí Cimrmanova slavná rada: Zkuste to bez drátů, Marconi! I skuteční průkopníci rádiového vysílání by si ale ve své době těžko dokázali představit, jak samozřejmý je tento vynález o jedno století později a jakého uplatnění se dočkal například v řízení železniční dopravy.

Jižní Morava byla dne 6. listopadu 2008 svědkem významného mezníku ve využití bezdrátových komunikací na železnici. V žst. Moravské Budějovice a na pracovišti DKV Brno PJ Znojmo se kromě klíčových pracovníků ČD sešli zástupci firem RADOM, s. r. o., OLTIS Group, a. s., a ČD - Telematika a. s., které jsou předními dodavateli komunikačních a informačních technologií pro české železnice. Dozvěděli jsme se, že zde proběhl kontrolní den k projektu „Využití vlastností digitálních přenosových sítí pro řízení provozu a zvýšení bezpečnosti železniční dopravy na nekoridorových tratích“, řešeného s finanční podporou Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky (MPO) v rámci programu Tandem. Řešení projektu se kromě zmíněných firem účastnili také zástupci ČD a odborníci z Fakulty elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice pod vedením Dr. Davida Žáka, kteří navrhli obecný mechanismus komunikace s mobilním zařízením.

Co si za názvem projektu můžeme představit? Digitálními přenosovými sítěmi se nejčastěji rozumí vyhrazené sítě mobilních telefonů GSM-R, jejichž pilotní projekt na části 1. tranzitního koridoru Děčín–Praha–Kolín byl dokončen v červnu 2005. V místech bez pokrytí signálem GSM-R lze ovšem za určitých předem stanovených podmínek využít také sítě veřejného operátora GSM. Jednou z podstatných součástí systému je centrální část, tedy ústředna s funkcemi tzv. inteligentní sítě, mezi něž patří především funkční adresace mobilních terminálů podle čísel vlaků. Oproti generačně staršímu, i když stále spolehlivému traťovému rádiovému systému TRS, tak vzniká jednotné a transparentní komunikační prostředí, které je otevřené pro řadu jiných aplikací a kromě hlasového spojení umožňuje i plnohodnotné datové přenosy.

A jak tedy celé testování probíhalo a co bylo jeho náplní? Nový komunikační software byl doplněn do aplikace Dopravní kancelář od firmy OLTIS Group na pracoviště výpravčího žst. Moravské Budějovice. Zařízení CAB Radio FXM20 (vozidlový terminál) od pardubické firmy RADOM bylo namontováno na motorový vůz 810.103, přistavený pro účely zkoušek v areálu provozní jednotky Znojmo DKV Brno. Na trati probíhá totiž nepřetržitá výluka z důvodu rekonstrukce znojemské stanice, takže vůz nebylo možné do Moravských Budějovic dopravit.

Pro testování to nepředstavovalo vážnou komplikaci. Naopak jsme takto mohli jasně prokázat, že zařízení dokáže přes mobilní sítě předávat zprávy do vlaku nacházejícího se na libovolném místě železnice – na rozdíl od liniového systému TRS, jehož komunikace je v daném okamžiku omezena na určitý traťový úsek. Výpravčí tak může například poslat příkaz i vlaku, který se do jeho stanice teprve blíží. Ještě bych se rád zmínil, že v Moravských Budějovicích dodnes slouží nestárnoucí elektromechanika dokonce s mechanickými návěstidly. Výhod moderních komunikačních prostředků můžeme tedy využívat i bez nákladných komplexních investic do nejnovějších typů zabezpečovacího zařízení a na méně významných tratích – stačí mít v provozu elektronický dopravní deník a připojení na datovou síť ČD. Spojení se strojvedoucím přímo z prostředí Dopravní kanceláře znamená nejen vyšší komfort, ale díky přímému přístupu přes číslo vlaku také vyšší rychlost a bezpečnost obsluhy, informoval systémový specialista ČD O 22 z Brna Michal Sklenář.

Pro testování byly zvoleny tzv. rutinní příkazy, které strojvedoucímu předávají pokyn výpravčího či dispečera, jako například „U hlavního návěstidla v poloze STŮJ se ohlaste“, „Očekávejte výstražný terč“, „Jeďte rychleji/pomaleji“. Anebo provádějí adresný nouzový povel STOP, který je možné použít k rychlému odvrácení hrozícího nebezpečí, tedy podobně jako stejnojmenný povel v analogovém rádiovém systému TRS. Všechny tyto povely byly na místě několikrát úspěšně přezkoušeny; doba od odeslání příkazu z aplikace Dopravní kancelář do jeho přijetí na mobilní jednotce se pohybovala pod tři sekundy.

Jak upřesnili zástupci řešitelských firem, není to samozřejmě jediná aplikace, která dokáže využívat možnosti nově vytvořeného otevřeného komunikačního systému. Ve stejných sítích přes stejné komunikační brány lze třeba také přenášet aktuální polohu vlaků, spotřebu trakční energie z elektroměrů, diagnostiku hnacích vozidel a jiné údaje. Těmito provozními zkouškami vrcholí tříleté úsilí všech zúčastněných vývojových týmů a jejich výsledkem je rozšíření stávajících aplikací řízení železničního provozu o moderní komunikační funkce. Vývojáři věří, že se tyto novinky stanou běžnou součástí práce výpravčích, dispečerů i strojvedoucích a že jim tak projekt bude denně pomáhat v jejich zodpovědné práci.

Bližší informace o řešení a výsledcích projektu je možné získat na webových stránkách nebo adresách elektronické pošty řešitelů www.radom.eu, www.cdt.cz, www.oltis.cz nebo radom@radom.eu a oltis@oltis.cz.

DAVID KRÁSENSKÝ, DAVID ŽÁK
(Autoři článku Ing. Mgr. David Krásenský, odborný konzultant společnosti OLTIS Group, a. s., a RNDr. David Žák, Ph. D., odborný asistent Katedry informačních technologií na Fakultě elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice, jsou členy řešitelského týmu.)

Výpravčí žst. Moravské Budějovice Zbyněk Zvěřina při obsluze elektronického Dopravního deníku.	Na „druhé straně barikády“: příjem rutinního příkazu v mobilním terminálu na hnacím vozidle.
Foto: DAVID KRÁSENSKÝ (2x)