Týdeník Českých drah - ŽELEZNIČÁŘ

Kateřina Šubová

Od února bude mít na starosti komunikaci s novináři na celé Moravě a Slezsku regionální mluvčí ČD Kateřina Šubová (36). Bude v médiích hájit České dráhy a zároveň je jejím úkolem pomáhat novinářům získávat o drahách všechny dostupné informace. Přestože spadá pod pražské tiskové oddělení, pracuje přímo v Olomouci.

Jaký máte vztah k železnici?

Do nástupu k ČD pouze zákaznický, ale velmi osobní.

Povídejte…

Jsem z Olomouce, studovala jsem tu a myslím, že jen blázen může jet do Prahy autem. Nedám na železnici v tomto směru dopustit.

Co bylo pro vás impulsem začít pracovat jako regionální mluvčí právě pro České dráhy?

Práce s novináři je někdy složitá, ale velmi zajímavá. A hájit tak velkou firmu před mediálními vlčáky je obrovská výzva. Je třeba rozbít klišé, že za všechny problémy na železnici mohou České dráhy a že jsou na železnici jenom problémy. Tím chci podpořit tým tiskového oddělení v Praze a aktivně propagovat naši firmu na celé Moravě.

Odkud do Českých drah přicházíte, co máte profesně za sebou?

Tady v Olomouci jsem studovala filozofickou fakultu Univerzity Palackého, pak jsem pracovala na řadě pozic v různých firmách, od malých soukromých až po nadnárodní DHL. V oblasti obchodu jsem vždy vyjednávala s klienty.

Na čem začne Kateřina Šubová pracovat ze všeho nejdříve?

Seznámila jsem se už s řadou kolegů z dep i KCOD, se kterými budeme často spolupracovat. Teď začínám pracovat s místními novináři, setkávat se s nimi, budovat vzájemnou důvěru a vyhledávat spolupráci formou rozhovorů, článků a reportáží. Tak, aby se v médiích neobjevovaly jen informace o tom, co zas udělali železničáři špatně, ale také o tom, co umíme a co je na železnici unikátní. Ukazovat a upozorňovat na úspěchy je víc než zapotřebí.

Loajalita, to je téma, které se dnes skloňuje všemi pády. Jak je to u vás?

Zeptejte se mého muže, rodičů, přátel. Jsem tu pár dní a už dráhy bráním všemi prostředky. To není o tom, že bych neviděla problémy. Navenek vždy hájím, i když uvnitř si řeknu, co není ideální a dobré.

Kterých zásad se v životě držíte?

V osobní rovině asi nejvíce toho, že nedělám ostatním lidem ty věci, které nechci, aby oni dělali mně. Že „NE“ není jen negace, ale vyjádření mého postoje, kdy je upřímnější odmítnout, než slíbit a nesplnit. A určitě i to, že chybami se člověk učí. A i když to člověka mrzí, že chyboval, tak příště je pozornější a obstojí.

ONDŘEJ KUBALA