Týdeník Českých drah - ŽELEZNIČÁŘ

Na Slovensku patřily k neodmyslitelné součásti tamních rozsáhlých lesních komplexů. Jejich stavitelé to neměli lehké: museli se potýkat s nedostupností terénu i nepříznivou povětrností. Výsledkem ale byly stovky kilometrů kolejí a desítky příčinlivých parních mašinek, s námahou svážejících tisíce kubíků dřeva do údolí. Léta slávy lesních železnic jsou dávno tytam a většinu kdysi výkonných pomocníků odnesl čas. Zbylo jen několik zažloutlých fotografií, nezřetelné stopy v terénu a nostalgické vzpomínky letitých pamětníků.

Zmaru a zapomnění uniklo jen pár šťastných. Na Oravě, Liptově, Kysucích. A v neposlední řadě i středoslovenská lesní dráha v údolí Černého Hronu. Kdykoli se o ní v posledních létech hovoří, téměř vždy zazní pojmenování královna lesních železnic. V jejím případě titul zasloužený; krajinově patří tahle trať k těm nejšťastněji dislokovaným a její technické zázemí je velkým lákadlem. A více než zajímavá je i její historie.

Dnešní cestující nastoupí ve stanici Chvatimech a veze se maličkým vláčkem s památkově chráněnou parní „Kolbenkou“ v čele a jako by před ním defilovala série sekvencí z historie Černohronské železnice (ČHŽ). Tou první v řadě může být vzpomínka na rok 2003 a poslední prodloužení tratě do Chvatimechu a otevření Lesnického skanzenu na Vydrovce. Dva roky před tím, v roce 2001, tady převzala provoz nezisková organizace Čiernohronská železnica, když vystřídala předcházejícího majitele, místní sdružení obcí. A určitě se mihne obrázek z května 1992, kdy se po tehdy již deset roků zrušené trati vydal do Vydrovské doliny první turistický vláček. V přehlídce událostí okolo ČHŽ nebude rozhodně chybět datum 31. prosince 1982. Toho dne byl na lesní železnici oficiálně ukončen provoz.

Auta a silnice tenkrát zvítězily. Uzavřela se léta denní pilné práce a nemalých provozních výkonů: za časů největší prosperity tady pracovalo 115 zaměstnanců a po celkem 131 km kolejí jezdilo sedm parních a tři dieselové lokomotivy. Vozily především dřevo, ovšem v létech 1927–1962 tady fungovala i pravidelná přeprava osob. Vláčky se prodíraly do úzkých dolin Černohronského povodí oblouky někde jen šedesátimetrového poloměru; spády tady dosahovaly hodnot až 70 promile. Značná část dvacetikilometrové větve údolím Kamenitého potoka vyrostla v létech první světové války pod rukama válečných zajatců. To zdejší železnice nesla maďarské označení Fekete Garamvölgyi Vasút čili Železnice v údolí Černého Hronu, ve zkratce FGV.

Kotouč se vzpomínkovým filmem odvíjí poslední metry. Připomene ještě významné datum 8. ledna 1909. Na základě kladného výsledku komisionální pochůzky se toho dne začalo s pravidelnou dopravou na 10,4 km dlouhé trati o rozchodu 760 mm z Hronce do Čierneho Balogu. A než pomyslné filmové plátno vzpomínek potemní, objeví se několik černobílých obrázků z dubna 1908, kdy se začalo s vlastní stavbou. Na závěr už se jen připomene rok 1898, začátek začátků ČHŽ. Královské uherské ministerstvo zemědělství v Budapešti odeslalo na ředitelství státních lesů v Banské Bystrici jednoznačně znějící příkaz: vyhotovit a předložit detailní plány na vybudování lesní železnice, schopné zajistit svoz vytěžené dřevní hmoty z rozlehlých oblastí dolin Černého Hronu.

Poslední obrázek zmizel, vláček urazil 12 kilometrů a brzdí v konečné stanici Čierny Balog. Nadšenci se věnují fotografování, realističtější povahy zasednou k občerstvení, stranou zájmu nezůstane ani malá muzejní sbírka, shromažďující reálné podoby vzpomínek na minulé časy Černohronské železnice. Ale to už je čas se rozhodnout: někteří pokračují do dva kilometry vzdáleného Vydrova a zdejšího Lesnického skanzenu, jiní zakupují jízdenky na zpáteční cestu a hledají si místo v již přistavené soupravě.

Pro každého, kdo se rozhodne k výletu Černohronskou železnicí, jsou určeny informace v jízdním řádu ŽSR (trať číslo 900) nebo na webových stránkách www.chz.sk. Sympatická lesní dráha funguje od května do září a snahou majitelů je učinit z ní plnohodnotnou součást integrovaného dopravního systému oblasti Horního Hronu. Královna lesních železnic, slavící letos kulaté sté jubileum, by si to jistě zasloužila.

PAVEL SCHREIER

Stoprocentní parní romantika v režii Černohronské železnice. „Kolbenka“ v plné jízdě na trati, na kterou osud nezanevřel.	Vláček Černohronské lesní železnice stojí u nástupiště stanice Čierny Balog. Poveze jej maďarská motorová lokomotiva Rába neboli TU 45.001.
Foto: AUTOR (2x)