Týdeník Českých drah - ŽELEZNIČÁŘ | |
Prezentace dceřiné společnosti ČD Cargo, a. s., pro členy Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny ČR se uskutečnila ve středu 25. února v nejvyšším obsazení.
Jako hosté tu byli přítomni náměstci ministra dopravy, generální ředitelé Českých drah Petr Žaluda a SŽDC, s. o., Jan Komárek, byli tu i zástupci Odborového sdružení železničářů v čele s prvním místopředsedou OSŽ Jaroslavem Pejšou a další. Jednání členů Hospodářského výboru řídil jeho předseda Oldřich Vojíř.
Představení společnosti ČD Cargo je jen další v řadě, které letos byly nebo budou věnovány české železnici. V dubnu je naplánována prezentace SŽDC, s. o., v květnu se pak uskuteční shrnující jednání k celé problematice železniční dopravy.
Před vlastní prezentací ČD Carga vystoupil generální ředitel ČD Ing. Žaluda. Kolují různé materiály po Poslanecké sněmovně, které se týkají železniční dopravy i Českých drah. My samozřejmě připravujeme vysvětlení, které uvádí na pravou míru některá fakta. Ty materiály jsou často velmi účelové, například od některých autobusových dopravců, ze strany konkurence Českých drah. Některé věci tam mohou být objektivní, řada z nich je však velmi subjektivních. Připravujeme materiál, který by bylo vhodné na shrnující schůzi také předložit.
Předseda výboru Vojíř zdůraznil, že do Hospodářského výboru se předkládají pouze materiály signované ministrem dopravy. Je ovšem pravda, že ve sněmovně kolují různé neoficiální dokumenty, takže plně chápe takový postoj generálního ředitele ČD.
S pečlivě připravenou power-pointovou prezentací vystoupil generální ředitel ČD Cargo Josef Bazala. Představil nejdříve základní informace o společnosti ČD Cargo. Připomněl kroky, které předcházely jejímu vzniku i hlavní důvody jejího osamostatnění, kromě jiného ukončení křížového financování osobní dopravy a tím i zajištění více prostředků na obnovu dlouhodobě zastaralého vozidlového parku a na další investice (např. terminály). České dráhy tak byly až jedním z posledních „národních“ dopravců v EU, u kterých došlo k oddělení nákladní dopravy od osobní.
Modernizace vozidel v nákladní dopravě probíhá již od roku 2005 a během let 2009 a 2010 hodlá ČD Cargo investovat zhruba 3 miliardy korun. ČD Cargo také investovalo do kontejnerového terminálu v Lovosicích, který provozuje dceřiná společnost. Pro další rozvoj železniční nákladní dopravy u nás Bazala zdůraznil nutnost budování veřejných logistických center, obdobně jako je tomu v jiných evropských zemích, se zásadnější podporou státu a programů EU.
Poté generální ředitel Bazala analyzoval detailněji podnikání a výsledky ČD Carga. Z hlediska podílů přepravovaných komodit činí přepravy surovin pro těžký průmysl stále více než 50% podíl, ačkoli podíl moderní kombinované dopravy každoročně stoupá. Obdobný růstový trend měla donedávna komodita „automotive“ (přepravy pro automobilový průmysl), ačkoli zde Cargo čelí velké konkurenci ze strany silniční dopravy a bohužel ne u všech podniků byly postaveny vlečky. Loňský pokles celkového objemu přeprav o 6 % nepředstavuje v řadě posledních let žádný dramatický propad, z hlediska výnosů byl meziroční pokles dokonce jen jednoprocentní. ČD Cargo zpřesnilo svůj předběžný výsledek hospodaření a za loňský rok očekává zisk ve výši 714 milionů korun, přičemž v nákladech firmy bylo v roce 2008 vynaloženo o více než 500 milionů korun navíc na opravy vozidel a leasingové splátky v souvislosti s modernizacemi vozidel ve srovnání s rokem 2007. Čísla za leden letošního roku již tak optimistická nejsou, letošní výsledky budou samozřejmě výrazně ovlivněny dalším průběhem a dopady globální krize.
V závěru prezentace Bazala připomněl výhody železniční dopravy na grafech srovnávajících emise CO2 a prachových částic, primární spotřebu energie a externí náklady v nákladní dopravě mezi jednotlivými obory. Kromě nezahrnování extarnalit do celkových nákladů dopravy dlouhodobě železnici znevýhodňují nerovné podmínky v oblasti zpoplatnění infrastruktury. V roce 2009 i po snížení železničního poplatku o 20 % oproti roku 2008 činí nadále jeho výše přibližně 2,5násobek výše silničního mýtného, které navíc není vybíráno na celé síti a od všech nákladních vozidel.
Následovaly dotazy a připomínky ze strany členů Hospodářského výboru. Podrobnějším odpovědím však bude dán prostor právě až na květnovém shrnujícím jednání, aby byl dostatek času na jejich zpracování a diskusi o možnostech řešení. Námětů byla vznesena celá řada:
Největšími vzájemnými konkurenty jsou silniční a železniční doprava. Minulé vedení MD se snažilo sblížit zpoplatnění cesty železniční a silniční. Českým drahám, zejména Cargu, se ulevilo. Na druhé straně nebude asi velká vůle k dalšímu zpoplatnění dálnic a silnic. Neměli bychom rezignovat v úsilí, aby podmínky pro obě strany byly přibližně stejné.
Čas směřuje k tomu, že ČD Cargo jednou v holdingu nebude. Ale jak postupuje v obchodní politice? Je výhodné, aby ČD Cargo bylo součástí Českých drah?
Hrozí stávka na železnici, jedním z důvodů je i propouštění na ČD Cargo. Jak je hrozba reálná?
Kapacita dopravní cesty není zatím zcela využita. Problémem je dopravit zboží z místa A blízkého nádraží do místa B blízkého nádraží. Jaká se připravují řešení?
Co připravujete ke zlepšení poměru mezi železniční a silniční dopravou, aby dráhy byly více využívány? Co byste potřebovali, aby z hlediska státu bylo upraveno, aby se vyrovnaly poměry mezi železniční a silniční dopravou – je to jen mýtné nebo i jiná opatření?
Bude se zvyšovat podíl externích dopravců anebo má ČD Cargo lepší výhody pro to, aby si stávající podíl udrželo nebo ještě zlepšilo?
Jsou vykalkulovány náklady ČD Cargo a náklady externích dopravců? V čí prospěch hovoří? Čím je to způsobeno – platí externisté třeba málo za využití zařízení ČD?
Jaký je stav strojvedoucích a výhled jejich turnusové potřeby pro období 2008/2009?
Náměstek ministra dopravy Zdeněk Žák k diskutovaným tématům poznamenal, že se v rámci vybalancovávání poplatků za infrastrukturu mezi železnicí a silnicí musí zamezit nežádoucímu přesunu silniční dopravy z dálnic na silnice nižších tříd. Akcentoval také význam aplikace „high-tech“ novinek v dopravě, které nyní způsobují technologickou revoluci, a závěrem připomněl, že role státu spočívá především v budování infrastruktury a stanovení priorit.
Na závěr diskuse náměstek ministra dopravy Petr Šlegr apeloval, aby vláda i Poslanecká sněmovna měly dostatečné informace o požadavcích dopravců na infrastrukturu.
Ing. Bazala reagoval na některé podněty vzápětí: Na pokles přepravy v souvislosti s hospodářskou krizí jsme museli zareagovat, některé investiční plány posuneme, obecně snižujeme náklady všeho druhu, včetně personálních. Ale i kdyby krize nezasáhla, stejně jsme již racionalizovali a připravujeme další úsporná opatření v provozu, například kumulaci funkcí. Otevřeli jsme jednání o kolektivní smlouvě, abychom nemuseli dále snižovat počet zaměstnanců. Pokud se bude situace nadále zhoršovat, zřejmě využijeme ustanovení o překážce v práci ze strany zaměstnavatele. Tzv. rolovacím způsobem bychom nechali 400 až 500 zaměstnanců doma za 60 % platu – znamenalo by to minimální propouštění nebo žádné, čekáme na reakci ze strany odborů.
Pro strojvedoucí jsou připraveny vzdělávací programy v přeshraniční dopravě, což je také jeden ze způsobů řešení zaměstnanosti.
Dále Ing. Bazala vysvětlil: Třetí dopravci mají svůj podíl na trhu a spíše se dá očekávat, že bude stoupat – v přepravě ucelených vlaků mohou nabídnout lepší cenu, ale my musíme zajišťovat i méně lukrativní přepravy.
ČD Cargo potřebuje pomoc s Doprovodným sociálním programem, který končí v roce 2011, což pro Cargo stačí. Je však nevýhodně nastaven, letos je k dispozici cca 35 milionů korun, ale zapotřebí by byla částka dvojnásobná. Cargo by sice mohlo vyplatit odstupné propuštěným zaměstnancům, ale v takovém případě by zaměstnanci museli hradit daň z příjmu – na rozdíl od DSP.
Ing. Vojíř se v závěru vyjádřil k hrozbě stávky na železnici. Doufá, že jde o v dobrém slova smyslu jen o „harašení zbraněmi“ před diskusí o tom, co má jedna strana dostat a druhá strana může vydat.
Na snímku (zprava) generální ředitelé ČD Petr Žaluda, ČD Cargo Josef Bazala, předseda Hospodářského výboru Oldřich Vojíř a místopředseda Karel Sehoř.
Foto: IVO ŠTECHA