Hledání na webu
Produkt / služba (1)
VDV - Veřejná doprava VysočinyDojíždíte každý den za prací či do školy? Nebo jedete jen na výlet? V Kraji Vysočina můžete v našich vlacích využít časové nebo jednotlivé jízdenky tarifu Veřejné dopravy Vysočiny (VDV). Ve VDV jsou zahrnuty regionální a dálkové železniční spoje ČD a spoje linkové autobusové dopravy. Městská hromadná doprava (Dopravní podnik města Jihlavy a další) není do VDV začleněna.
Aktuality a články (16)
1948: Do ruda!Když jsme připravovali do kalendáře mapujícího klíčové okamžiky republiky obraz stylizovaný do roku 1948, nemohli jsme se nevěnovat nejznámějšímu atributu dané doby – rudé hvězdě. Pěticípý symbol socialismu se stal nedílnou součástí nejen lokomotiv, ale i uniforem a dalších drážních propriet na dlouhých 40 let. A dodnes vzbuzuje vášně. Některé propagandistické proklamace na železnici byly však ještě absurdnější.
1975: Dík Magorům!
Co bylo symbolem sedmdesátých let v tehdejším Československu? Zřejmě šedá každodennost normalizace, kterou by se nám ale podařilo vizuálně ilustrovat jen těžko. Proto jsme si pro jeden z obrazů kalendáře Českých drah vybrali jiný, vizuálně velmi výrazný motiv – domácí undergroundovou scénu. Ta své kritické postoje vyjadřovala mimo jiné svým vzhledem, jehož hlavním znakem byly dlouhé vlasy. Asi nejznámější osobností kulturně-intelektuálního odporu proti komunistickému režimu, spjatou právě s undergroundem, se stal Ivan Martin Jirous, známý pod přezdívkou Magor.
1938: 167 dnů falešných nadějí
Mnichovská dohoda a následné odstoupení pohraničí ČSR nacistickému Německu znamenaly radikální zásah nejen do životů desítek tisíc rodin, ale i těžko zhojitelnou ránu pro celistvost československé železniční sítě. Některé tratě byly několikrát přerušeny novou státní hranicí, čímž bylo cestování výrazně komplikovanější, či dokonce nemožné. To však byl problém jen všední, protože vyvolení už věděli, že dny 2. republiky nebudou plynout dlouho. Nakonec jich bylo pouhých 167.
1936: Slovenská strela
Často je více či méně úspěšně napodobujeme a máme tendenci k nim vzhlížet jako k ideálu, nejplodnějšímu období naší novodobé historie. Řeč je o 30. letech minulého století, zlatém věku první republiky, dobách, kdy dokázali být muži galantní nejen při výjimečných příležitostech a ženy žádoucí, aniž by ukázaly centimetr čtvereční ze svého těla. Nejsvůdnější kráskou této éry se ale stala Slovenská strela. Motorový vůz, který předběhl dobu o celá desetiletí.
1939: Zázrak na pokraji propasti
Vánoce 1938. Mladý britský makléř jménem Nicolas Winton se chystá na dovolenou ve švýcarských Alpách, ale jeden telefon od přítele jej nasměruje do Prahy. V tu chvíli ještě netuší, že v srdci Evropy pomůže s organizací dechberoucí humanitární akce na samém pokraji běsnění 2. světové války. Díky němu a jeho spolupracovníkům odvezly vlaky z Prahy do bezpečí hrdého Albionu na 669 většinou židovských dětí. Svět se o tomto neuvěřitelném příběhu dozví až o 50 let později.
1968: Slzy pro Československo
Popisovat události, které jste nezažili na vlastní kůži, je vždy dvousečné. Pamětníků, kteří se 21. srpna 1968 probudili v tehdejším Československu do jiného světa, najdete dost, každý ale tuto událost popisuje po svém. Shodují se však v jedné věci: šlo o jeden z nejsmutnějších dní v historii naší země naplněný beznadějí a zoufalstvím, které se tehdy otiskly do tváří Čechoslováků.
1989: Kdy jindy než teď?
Gorbačov už čtyři roky razil politiku otevřenosti, nastartoval perestrojku a chtěl stáhnout sovětská vojska z cizích území. Reagan s Bushem a Thatcherovou mu tleskali a nešetřili superlativy. Východní Němci začali houfně utíkat na západ a nikdo jim v tom moc nebránil. Když zbořili Berlínskou zeď, bylo jasné, že „to“ musí přijít i k nám. Přišlo.
1993: Musíme to zvládnout sami
Definitivní konec posledních zbytků monarchie nebo návod jak rozdělit stát bez občanské války. I tak glosoval svět zánik Československa v roce 1993. „Rozvod republiky“ měl ale také pragmatičtější stránku – dělení majetku. Jeho hodnota byla vyčíslena na 475 miliard korun a princip vyrovnání byl určen podle počtu obyvatel – 10 milionů (ČR) ku 5 milionům (SR), tedy 2:1. To byla ovšem pouze matematická formule, která se v některých oblastech nedala aplikovat absolutně. Typickým příkladem byla federální železnice.
2005: Na počátku nové epochy
Když se ohlížíme zpět, jako první nám v paměti vyvstanou nejemotivnější události a trošku zapadají na první pohled obyčejné chvilky, jejichž pravý význam nám dojde až po několika letech. Přesně takovým je příběh prvního rychlovlaku na našich kolejích, který nepostrádal dramatické okamžiky i zvraty. Ať chceme nebo ne, Pendolino změnilo naši železnici a stalo se milníkem, který nemůžeme opomíjet.
Obchodní podmínky pro zřizování a používání platebního prostředku ČD Kredit
Mnichovská dohoda a následné odstoupení pohraničí ČSR nacistickému Německu znamenaly radikální zásah nejen do životů desítek tisíc rodin, ale i těžko zhojitelnou ránu pro celistvost československé železniční sítě. Některé tratě byly několikrát přerušeny novou státní hranicí, čímž bylo cestování výrazně komplikovanější, či dokonce nemožné. To však byl problém jen všední, protože vyvolení už věděli, že dny 2. republiky nebudou plynout dlouho. Nakonec jich bylo pouhých 167.
1936: Slovenská strela
Často je více či méně úspěšně napodobujeme a máme tendenci k nim vzhlížet jako k ideálu, nejplodnějšímu období naší novodobé historie. Řeč je o 30. letech minulého století, zlatém věku první republiky, dobách, kdy dokázali být muži galantní nejen při výjimečných příležitostech a ženy žádoucí, aniž by ukázaly centimetr čtvereční ze svého těla. Nejsvůdnější kráskou této éry se ale stala Slovenská strela. Motorový vůz, který předběhl dobu o celá desetiletí.
1939: Zázrak na pokraji propasti
Vánoce 1938. Mladý britský makléř jménem Nicolas Winton se chystá na dovolenou ve švýcarských Alpách, ale jeden telefon od přítele jej nasměruje do Prahy. V tu chvíli ještě netuší, že v srdci Evropy pomůže s organizací dechberoucí humanitární akce na samém pokraji běsnění 2. světové války. Díky němu a jeho spolupracovníkům odvezly vlaky z Prahy do bezpečí hrdého Albionu na 669 většinou židovských dětí. Svět se o tomto neuvěřitelném příběhu dozví až o 50 let později.
1968: Slzy pro Československo
Popisovat události, které jste nezažili na vlastní kůži, je vždy dvousečné. Pamětníků, kteří se 21. srpna 1968 probudili v tehdejším Československu do jiného světa, najdete dost, každý ale tuto událost popisuje po svém. Shodují se však v jedné věci: šlo o jeden z nejsmutnějších dní v historii naší země naplněný beznadějí a zoufalstvím, které se tehdy otiskly do tváří Čechoslováků.
1989: Kdy jindy než teď?
Gorbačov už čtyři roky razil politiku otevřenosti, nastartoval perestrojku a chtěl stáhnout sovětská vojska z cizích území. Reagan s Bushem a Thatcherovou mu tleskali a nešetřili superlativy. Východní Němci začali houfně utíkat na západ a nikdo jim v tom moc nebránil. Když zbořili Berlínskou zeď, bylo jasné, že „to“ musí přijít i k nám. Přišlo.
1993: Musíme to zvládnout sami
Definitivní konec posledních zbytků monarchie nebo návod jak rozdělit stát bez občanské války. I tak glosoval svět zánik Československa v roce 1993. „Rozvod republiky“ měl ale také pragmatičtější stránku – dělení majetku. Jeho hodnota byla vyčíslena na 475 miliard korun a princip vyrovnání byl určen podle počtu obyvatel – 10 milionů (ČR) ku 5 milionům (SR), tedy 2:1. To byla ovšem pouze matematická formule, která se v některých oblastech nedala aplikovat absolutně. Typickým příkladem byla federální železnice.
2005: Na počátku nové epochy
Když se ohlížíme zpět, jako první nám v paměti vyvstanou nejemotivnější události a trošku zapadají na první pohled obyčejné chvilky, jejichž pravý význam nám dojde až po několika letech. Přesně takovým je příběh prvního rychlovlaku na našich kolejích, který nepostrádal dramatické okamžiky i zvraty. Ať chceme nebo ne, Pendolino změnilo naši železnici a stalo se milníkem, který nemůžeme opomíjet.
Obchodní podmínky pro zřizování a používání platebního prostředku ČD Kredit