Co je sleva pro školní skupiny do Německa?
Co takhle školní výlet do Německa? Proč ne, máme pro vás speciální nabídku pro výlety organizovaných skupin žáků, studentů i vysokoškoláků vlakem do Německa.
Co je jízdenka EURO-NISA-TICKET?
Cestujete v česko-polsko-německém příhraničí? Nabízíme vám jednodenní síťovou jízdenku, kterou můžete využít hned ve třech státech.
Německo
Freiburg im Breisgau je historické město v německé spolkové zemi Bádensko-Württembersko s cca 200 tis. obyvateli. Leží mezi řekou Rýnem a lesnatou a zčásti horskou krajinou Schwarzwaldu, asi 30 km od francouzských a asi 45 km od švýcarských hranic. Historické centrum je známé svojí katedrálou, v roce 1457 zde byla založena jedna z nejstarších německých univerzit. Město je vyhledávaným turistickým cílem a výchozím místem na úpatí Schwarzwaldu.
Spojení do cca 60 km vzdáleného francouzského Colmaru od nočního vlaku z Prahy, do vinařského regionu v Alsasku, je možné regionálními spoji. Přímé železniční bylo přerušeno v roce 1945 po zničení mostu přes Rýn. Město Colmar je známé svojí architekturou – hrázděnými historickými domy, setkávají se zde germánské a francouzské vlivy. V okolí Colmaru je množství cyklostezek vhodných k návštěvě vinařského kraje.
Mnichovská dohoda a následné odstoupení pohraničí ČSR nacistickému Německu znamenaly radikální zásah nejen do životů desítek tisíc rodin, ale i těžko zhojitelnou ránu pro celistvost československé železniční sítě. Některé tratě byly několikrát přerušeny novou státní hranicí, čímž bylo cestování výrazně komplikovanější, či dokonce nemožné. To však byl problém jen všední, protože vyvolení už věděli, že dny 2. republiky nebudou plynout dlouho. Nakonec jich bylo pouhých 167.
Na první pohled majstrštyk Goebbelse. Ukrást spojencům a odboji symbol vítězství a využít ho pro svoji propagandu chtělo opravdu velkou drzost. Když se ale na akci Viktoria podíváme detailněji, jako úspěšnou ji označit rozhodně nemůžeme. Všudypřítomné „V“ bylo tak otravné, že řadové protektorátní občany o vítězství Říše nejenže nepřesvědčilo, ale ty odvážnější vyburcovalo k protiněmeckým činům. Véčko se proto potichu vytratilo z výloh, novin, záhonů i lokomotiv už v roce 1942.
Popisovat události, které jste nezažili na vlastní kůži, je vždy dvousečné. Pamětníků, kteří se 21. srpna 1968 probudili v tehdejším Československu do jiného světa, najdete dost, každý ale tuto událost popisuje po svém. Shodují se však v jedné věci: šlo o jeden z nejsmutnějších dní v historii naší země naplněný beznadějí a zoufalstvím, které se tehdy otiskly do tváří Čechoslováků.
V dnešní době nejrůznějších zákonů, nařízení a vyhlášek se to zdá už těžko uvěřitelné. Pro tak důležitou věc, jakou byl v roce 1918 vznik samostatných ČSD, neexistuje, či spíše není znám žádný oficiální výnos či zákon, kterým by se tak stalo.